„Děkuji za příležitost převzít Duklu do správy. Beru to spíš jako závazek než jako investici. Závazek, aby klub fungoval jako za pana Pauknera, což není samozřejmost. A také je tady závazek ohledně mládeže. Nebude se nic dít v revolučních změnách, které tady nejsou potřeba,“ uvedl Matěj Turek na mimořádné tiskové konferenci v pondělí 31. března 2025.
Současné vedení klubu bude s Matějem Turkem úzce spolupracovat na hladkém přechodu a zajištění kontinuity v chodu organizace. O konkrétních plánech a případných změnách bude klub informovat v následujících dnech a týdnech.
FK Dukla Praha se těší na budoucnost pod vedením nového majoritního akcionáře a věří, že tento krok udrží Duklu i nadále stabilní a naváže na sportovní úspěchy dosažené v minulosti.
Vedení Dukly Praha nejedná v současné době, a nejednalo ani v uplynulých měsících na konci roku 2024 či po Novém roce 2025, se žádným trenérem o jeho angažování resp. střídání stávajícího trenéra A týmu. Totéž platí o postu sportovního ředitele, který po odchodu Mgr. Josefa Jinocha zůstává neobsazen a jehož náplň dočasně pokrývá člen představenstva Mgr. Jan Staněk.
Hodnotím-li sportovní výsledky našeho klubu za právě končící kalendářní rok, lze hovořit o roce úspěšném. Po pěti letech se A-mužstvu zdařil návrat do nejvyšší fotbalové soutěže, ve III. lize nezklamal svými výsledky náš B-tým a také na úseku mládeže si naše mužstva vedou úspěšně. O dorostenecké kategorii U19 se nebojím říci, že dokonce nad očekávání úspěšně. S čím nemůžeme být spokojeni, je však závěr letošního podzimu, v němž A-mužstvo získalo v posledních osmi zápasech jediný bod ze 24 možných. To je vážné varování pro zbytek sezóny a všechny nás po Novém roce čeká hodně práce, aby tato šňůra na jaře nepokračovala.
Rok 2024 však přinesl i bolestné chvíle. Náš svět letos opustily velké hráčské legendy Rudolf Kučera, Ivo Urban, Josef Jelínek a Ivo Novák. V pouhých 45 letech odešel i náš kolega František Ureš, který po dlouhá léta pečoval na Julisce o hrací plochy a všestranně nám pomáhal i v mnoha jiných oblastech.
V předvečer vánočních svátků bych chtěl popřát všem našim fanouškům, aby je prožili radostně, ve zdraví, a aby jim nový rok přinesl hodně štěstí a úspěchů. Budu rád, když k jejich dobré náladě přispějí i výsledky a hra našich fotbalistů. Zároveň bych chtěl využít této příležitosti a poděkovat našim sponzorům za podporu, které se nám od nich v letošním roce dostalo, a popřát i jim šťastné Vánoce a mnoho úspěchů v nadcházejícím roce.
Ing. Bohumil Paukner
předseda představenstva FK Dukla Praha, a.s.
S Duklou Praha získal mnoho dalších trofejí, 3x Československý pohár, 4x Challenge Cup - tzv. Americký pohár. Byl i v kádru Dukly, když se na jaře roku 1967 probojovala mezi 4 nejlepší kluby Evropy, do semifinále Poháru mistrů evropských zemí, na nějž navazuje dnešní Champions League. Třikrát po sobě se v jejím dresu probojoval také do čtvrtfinále této soutěže, tedy mezi nejlepších 8 fotbalových týmů Evropy.
Na závěr kariéry, po odchodu z Dukly, oblékal postupně dresy VTŽ Chomutov, Go Ahead Deventer a nakonec Bohemians Praha, kde svou oslnivou kariéru v roce 1975 ukončil.
Josef Jelínek patřil neodmyslitelně ke zlaté éře Dukly Praha. Zemřel včera, ve věku 83 let, ale v našich srdcích a vzpomínkách zůstává.
Čest jeho památce!
S naším ligovým mužstvem získal ligový titul v sezóně 1976/1977, trenér Jaroslav Vejvoda. V sezóně 1968/1969 získal vítězství v Československém poháru, trenér Václav Pavlis. V polovině roku 1977 přestoupil do TJ Zbrojovka Brno, trenér Josef Masopust. V ligové sezóně 1977/1978 získal s tímto mužstvem mistrovský titul. S ligovou kopanou se rozloučil v ligovém ročníku 1980/1981, trenér Valerián Švec. S vrcholovým fotbalem skončil ze zdravotních důvodů.
Za svého působení vstřelil šestnáct ligových branek, z toho v našem dresu dosáhl na jedenáct z nich. V letech 1972-1977 oblékl celkem jedenáctkrát reprezentační dres. Poprvé reprezentoval naši vlast dne 30. srpna 1972 v Praze na Letné při mezistátním utkání ČSSR – Nizozemsko 1:2 (0:1), trenér Václav Ježek. Naposledy oblékl dres naší reprezentace dne 21. září 1977 v Glasgowě při mezistátním utkáním Skotsko – ČSSR 3:1 (2:0). Mužstvo vedl asistent trenéra dr. Jozef Vengloš. V roce 1972 se stal mistrem Evropy s naším reprezentačním mužstvem hráčů do 23 let „Lvíčata“.
Blahopřejeme a do dalších let přejeme pevné zdraví a mnoho osobních i pracovních úspěchů!
O tento průsmyk byly svedeny v roce 1944 těžké a krvavé boje sovětských a československých vojsk s německými nacisty. Celá karpatsko-dukelská operace trvala od 8. září do 28. října. Ztráty Sovětů i Čechoslováků byly nesmírné. Podle neoficiálních pramenů padlo 10 500 sovětských vojáků a 1 800 příslušníků 1. československého armádního sboru, 4 500 jich bylo raněno a sbor přišel o 90 % velitelů. Vojáci, kteří přežili, vzpomínají na tyto boje jako na „jatka“ či masakr. Prošli peklem, které si naše dnešní generace nedovedou vůbec představit. Všichni, kteří na Dukle bojovali, přinesli těžké oběti. Mnozí své životy a zdraví, či traumata, která si odnášeli do mírových časů. Právě v těchto dnech a týdnech si připomínáme, že od této válečné operace uplynulo rovných 80 let. Bylo to 6. října 1944, kdy vstoupili českoslovenští vojáci na území své vlasti, ale mnozí z nich dále umírali v pokračujících bojích na našem území.
Když Armádní tělocvičný klub, respektive ÚDA, jak se Dukla postupně až do roku 1956 jmenovala, zvažoval změnu názvu, nemohl volit lépe. Dnešní hráči a část veřejnosti možná už neví, na co se název Dukla odvolává. Je připomínkou statečnosti, bojovnosti a sebeobětování motivovaných vlastenectvím, tedy láskou k vlasti, nejušlechtilejším a dnes už, bohužel, skoro neznámým citem. To jméno Dukla zavazuje. Bylo by dobré, kdyby si to uvědomovali všichni, kdo její logo nosí na své hrudi.
Jan Kozojed
Dvaadvacetiletý obránce nastupuje za Chrudim převážně na pozici pravého beka. V dosavadním průběhu soutěže se řadí mezi nejvytěžovanější hráče týmu. Má tak svůj podíl na tom, že se východočeský klub nachází na druhé příčce v tabulce.
Jiří Hrubeš
Podobnou minutáž v červeném dresu má také třiadvacetiletý Hrubeš. Dosud nechyběl v základní sestavě a dokázal se už i čtyřikrát gólově prosadit. Dvě z těchto branek zaznamenal proti Vyškovu, kdy v první půli rozhodnul o vítězství svého celku během pouhých dvou minut, do nichž slepil své trefy.
Daniel Spilka
Jednadvacetiletý brankář odchytal v dresu Vlašimi deset zápasů. Připsal si v nich dvě čistá konta. V posledních utkáních, ve kterých hájil svatyni svého týmu, se nejdřív Rytíři rozešli smírně s Jihlavou a následně zvítězili proti rezervě ostravského Baníku.
Filip Lehký
Ofenzivní dvaadvacetiletý záložník nastupuje pod vedením trenéra Aleše Majera převážně na pozici desítky. V dresu středočeského klubu se mu začalo dařit a připsal si už šest přesných zásahů. Jeden z nejdůležitějších gólů vstřelil béčku Ostravy v samotném závěru zápasu, čímž zajistil svému týmu tři body. Řadí se na třetí místo mezi nejlepšími střelci druhé ligy.
Jakub Hodek
Vlašim v ofenzívě táhne také třiadvacetiletý útočník. Na pozici devítky zaznamenal pět vstřelených branek. Posledním z nich srovnal stav duelu se Zbrojovkou Brno. V počtu daných gólů je na čtvrté pozici v druhé nejvyšší soutěži.
Jakub Jeřábek
Početné zastoupení odchovanců Dukly na hostování ve Vlašimi rozšířil třiadvacetiletý střední záložník. Od svého příchodu nastoupil do pěti duelů a v žádném z nich nepoznal hořkost porážky. Se svými spoluhráči okupují pátou příčku tabulky.
Práce trávníkáře patří v každém fotbalovém klubu mezi ty nejzodpovědnější a nejnáročnější, ačkoliv tato osoba nezískává tolik pozornosti a obdivu jako fotbalisté, kteří po připraveném hřišti běhají.
František Ureš se na Julisce nestaral pouze o sekání trávníku, ale také o jeho údržbu, zavlažování, prořezávání, opravy a mnoho dalšího. V každém zápasovém dni trávil na Julisce nejvíce času ze všech a podílel se na přípravě a následném úklidu stadionu.
V posledních letech byl náš dukelský trávník, navzdory všem komplikacím, ve špičkovém stavu, právě zásluhou našeho zesnulého kolegy. Ale nebyl to pouze trávník, o který se František, přezdívaný Fery, staral. Každou osobu v klubu dokázal během několika sekund rozesmát, vždy byl plný pozitivní energie a pochopení. A to i ve chvílích, kdy jeho samotného trápilo zdraví.
Na začátku roku 2024 bylo v klubu a mezi hráči známo, že František s touto zákeřnou nemocí bojuje. Ve stejný čas se na sociálních sítích Dukly Praha řešilo jméno pro nového maskota, který se s vámi, fanoušky, setkává během každého domácího zápasu.
A právě zásluhou členů FK Dukla Praha, kteří "zvrátili" hlasování ve prospěch Feryho, můžeme na Františka Ureše nadosmrti vzpomínat. Zvláště pak při pohledu na našeho medvědího maskota.
Na závěr nám dovolte připojit také vyjádření předsedy představenstva, pana Ing. Bohumila Pauknera: „František odváděl vždycky nesmírně zodpovědnou práci, dokonce i v době, kdy mu ubývaly síly, se o hřiště staral, bylo na něj ve všem spolehnutí a prožíval každé naše utkání velmi intenzivně. Zvláště pak návrat do nejvyšší soutěže, kdy už na tom byl zdravotně velmi špatně, mu udělal velikou radost. Všichni v Dukle, kteří ho poznali, ho měli rádi pro jeho dobrosrdečnou, optimistickou povahu a smysl pro humor. Bude nám všem chybět a nejvíce těm, kteří s ním byli v každodenním kontaktu.“
Františku, odpočívej v pokoji