Celý záznam přímého přenosu tiskové konference najdete na klubovém YouTube:
„Matěj Žitný prošel akademií Slavie Praha a zvládl se etablovat ve druhé lize. Je to velmi vysoký hráč s výbornou levou nohou, který je využitelný na pozici defenzivního záložníka, či na pozici levého stopera,“ vysvětluje přestup sportovní ředitel Martin Hašek.
Co považuješ za svoje největší dosavadní kariérní úspěchy?
Mezi své největší fotbalové úspěchy bych zařadil vítězství ve třetí lize se slávistickým béčkem. V sestavě mladých kluků jsme se tehdy probojovali až do profesionální druhé ligy, kde se rezerva Slavie nachází doteď. Vážím si také toho, že jsem mohl reprezentovat Českou republiku v každé mládežnické kategorii.
Dokázal bys vybrat jeden přelomový moment, který nejvíce ovlivnil tvoji kariéru?
Kromě již zmíněného postupu do druhé ligy bych za přelomový moment označil také přestup do Vlašimi. Formovalo mě to jako hráče, pomohlo mi to v mém rozvoji a také díky tomu tady dnes mohu podepisovat smlouvu s Duklou Praha.
Jaký máš vztah k fotbalu?
Už od mala jsem kopal do všeho, co bylo kolem, takže fotbal byl pro mě jasná volba už od dětství. Z malého klubu v pražských Kbelích jsem se dostal najednou do Slavie, kde jsem působil od žákovských kategorií až po B-tým. Doufám, že tímto přestupem z Vlašimi do Dukly nabere moje kariéra nový náboj a bude se posouvat jen k lepšímu.
Na jakého hráče se mohou těšit fanoušci?
Myslím si, že jsem inteligentní hráč s dobrou rozehrávkou a citem pro hru. Díky tomu, že mám téměř sto devadesát centimetrů, jsem úspěšný i ve hře hlavou. Také to, že jsem levák považuji za velkou výhodu. Fanoušci se mohou těšit na dříče, který každému zápasu odevzdá sto procent. Chtěl bych s Duklou hrát o co možná nejvyšší místa, protože to si Dukla zaslouží.
Jak se zrodil tvůj přestup do Dukly?
Můj přestup měl velmi rychlý průběh. Ozval se mi pan trenér Holoubek, se kterým mám dobré vztahy z mládežnické reprezentace. Ptal se mě, jestli by mě zajímalo hrát první ligu za Duklu. Líbila se mi vize, kterou se Dukla vydává, takže jsem ani chvíli neváhal. Bude pro mě čest hrát za Duklu.
Jak se těšíš na fanoušky a prvoligovou atmosféru?
Na fanoušky se těším moc, v prvním domácím zápase nás bude čekat Baník Ostrava, takže věřím, že na Julisce bude pořádná atmosféra. Doufám, že nás fanoušci budou podporovat a hnát každý zápas, na oplátku mohu slíbit, že pro tým a pro klub odevzdám na hřišti vše. Dukla do toho!
„Eric Hunal má lídrovské sklony, což je u mladé generace vzácnost. Prošel akademii Slavie, osvědčil se také v druhé nejvyšší soutěži. Nyní má příležitost udělat další krok v jeho kariéře,“ uvedl sportovní ředitel Martin Hašek k příchodu talentovaného obránce.
Ericu, mohl bys nám lehce rozvést svoji dosavadní kariéru?
V první řadě bych chtěl říct, že slovo kariéra beru ve svém případě ještě s respektem, přeci jen toho ještě nemám tolik odehraného a věřím, že to nejlepší mě stále ještě čeká. Mezi momenty, na které jsem hrdý, bych určitě zařadil vítězství v dorostenecké lize a také postup ze třetí české ligy do druhé. Jsem hrdý také na to, že jsem byl součástí všech reprezentačních výběrů české reprezentace v mladších kategoriích, a že jsem mohl dělat kapitána v béčku Slavie Praha.
Jak bys ses popsal jako hráče?
S fotbalem jsem začínal v Meteoru Praha, odkud jsem se následně přesunul právě do Dukly. Zde jsem strávil pět let, po kterých jsem zamířil do Slavie Praha. V červenobílém dresu jsem odehrál všechny kategorie od U12 až do teď.
Na co se fanoušci od tebe mohou těšit?
Jsem velice emočně založený hráč, který udělá vše pro to, aby tým uspěl. Troufám si tvrdit, že vynikám v komunikaci na hřišti, vyžívám se vzhledem k mému postu také osobních soubojích a defenzivě. Jsem v dobrém slova smyslu posedlý fotbalem, pořád se ho snažím vnímat a zlepšovat se v něm, ať už na trénincích, v zápasech, nebo i jen sledováním v televizi.
Jak se zrodil tvůj přestup do Dukly?
Můj přestup se zrodil po kontaktu s hlavním trenérem Dukly Praha, panem Davidem Holoubkem, se kterým jsem spolupracoval v mládežnické reprezentaci U19. Zaujal mě projekt Dukly a vzpomínky z minulosti, které jsem odtud měl ze svého pětiletého působení. Na Dukle se buduje nová éra a já se těším, že budu její součástí.
Jak se těšíš na fanoušky a prvoligovou atmosféru?
Moc se těším na fanoušky a na jejich podporu. Mohu jim už teď slíbit, že uděláme vše pro to, aby vždy, když přijdou na stadion, viděli maximální nasazení, emoce, bojovnost a potřebnou fotbalovost. Pro mě je první liga odměnou za dosavadní práci, ale zároveň vím, že o to víc se nyní musím obětovat a pracovat na tom, abych se prosadil a získal důvěru jak ze strany týmu, tak i fanoušků.
Šehović ve své kariéře prošel Partizanem Bělehrad, izraelským týmem Netanya a vyzkoušel si také kazachstánskou Premier League v Šymkentu. „Řekl bych, že mám na svůj věk mnoho zkušeností, které mohu využít. Nejvíce si vážím prvenství v národním poháru s Partizanem a poslední rok v Izraeli. Nejlepší okamžiky!“
Jak už bylo řečeno, mladý Srb naposledy působil v Partizanu Bělehrad, kde také strávil většinu své kariéry. Součástí "Černo-bílých" byl od svých osmi let. „Partizan je klub, ve kterém jsem vyrostl, a který mě formoval jako člověka i jako hráče. Byly tam krásné i těžké momenty, ale jsem za celé působení vděčný. Tento klub budu mít navždy ve svém srdci.“
Šehović přichází na pozici levého krajního hráče, právě tento post bylo třeba po odchodu Portugalce Jorginha posílit. „Mám radši činy, než slova, takže nerad mluvím o sobě a o tom, jaký jsem hráč a co jsou moje přednosti. Chci se předvést na hřišti a přeji si, aby to ocenili i fanoušci. Budu se snažit být každý den tou nejlepší verzí sebe samotného.“
Dukla Praha a Partizan Bělehrad měly velmi podobný historický vývoj. A právě silná historie a touha navázat na předešlé úspěchy byly hlavní důvody, proč se čtyřiadvacetiletý fotbalista rozhodl přijmout nabídku. „Byl o mě zájem ze strany Dukly. Věděl jsem, že je to velmi silný historický klub z Česka, moc dlouho jsem se nerozmýšlel.“
Rodák z Bělehradu si spojuje s příchodem do klubu velké ambice. Podle jeho slov je ale nutné nejprve splnit týmové cíle, až poté mohou přijít ty osobní. „Cíle a ambice mám samozřejmě nejvyšší, chci být s týmem konkurenceschopný v lize a chceme dosáhnout dobrých výsledku. Až po splněních těchto týmových cílů, mohou přijít i osobní.“
Šehović se poprvé ve své kariéře přesouvá do střední Evropy. Jak sám přiznává, sílu české ligy zná. Ve Viktorii Plzeň totiž působí jeho nejlepší kamarád. „O síle české ligy jsem slyšel, probíral jsem to s mým kmotrem a nejlepším kamarádem Svetozarem Markovičem. On mi vše o českém fotbale vysvětlil, už se nemůžu dočkat, až to začne.“
„Po odchodu Jorginha jsme měli na levé straně pouze Martina Amblera, proto bylo nutné doplnit naši sestavu. Šehović přichází z Partizanu Bělehrad ve věku čtyřiadvaceti let, takže je zde stále prostor pro vývoj, nicméně s ním počítáme jako s hotovým, připraveným hráčem,“ doplňuje sportovní ředitel Martin Hašek.
„Fanoušci, upřímně se na vás těším. Buďte s klubem, podporujte ho a výsledky se dostaví. Všichni jsme v tom společně!“
„Namory je další posilou do naší ofenzívy. Přichází se zajímavými technickými dovednostmi a solidní rychlostí. Je to další mladý hráč s velkým potenciálem, u kterého věříme, že v Dukle rozvine své dovednosti,“ prohlásil po podpisu sportovní ředitel klubu Martin Hašek.
Navzdory mladému věku se Cissé může pyšnit zkušenostmi z německých i rakouských soutěží, kde působil. Jak sám říká, ze své kariéry by vybral dva momenty, kterých si váží ze všeho nejvíce. „Z Německa i Rakouska mám jeden nejcennější moment. V Německu to pro mě byl první start v základní sestavě za Kolín, z Rakouska si pak nejvíce vážím první branky, kterou jsem v Lustenau vsítil.“
Rakouský fotbalista na první pohled zaujme svojí výškou. Se svými sto devadesáti dvěma centimetry bude patřit k nejvyšším v týmu. Není to ale pouze výška, kterou považuje za svoji přednost. „Každý může mít na mě trošku jiný pohled. Každopádně si myslím, že jsem navzdory svojí výšce velmi rychlý a technický hráč, dokážu dobře kombinovat a samozřejmě zakončovat, což je na mé pozici důležité.“
Dvaadvacetiletý fotbalista se fanouškům pražské Dukly bude moct poprvé představit příští sobotu v generálce před startem nové sezony proti Ústí nad Labem. Na koho vlastně se mohou příznivci Dukly těšit? „Jsem energický hráč, který pro tým udělá vše. Rád své spoluhráče motivuju a pokaždé bojuju za vítězství.“
Dukla s příchodem Cissého dále posiluje na novou sezonu, ve které by se Holoubkovi svěřenci rádi vyhnuli barážovým příčkám. S podobnou vizí přichází do Dukly také Rakušan. „Jsem velmi motivovaný pomoct Dukle dosáhnout stabilního umístění v nejvyšší české lize.“
Namory Cissé také zdůrazňuje, že jsou dvě hlavní věci, na které se v Dukle těší. „Těším se v první řadě na fanoušky. Slyšel jsem o nich samé dobré věci, v prvním domácím kole nás navíc čeká Ostrava, takže věřím, že atmosféra bude nádherná. Dále se těším na to, až s jejich podporou z tribun budeme trápit a porážet velké týmy, takové zápasy mám nejraději.“
„Dukla byla klub, který mě zlepšil a já jsem mu za to vděčný. Nepomohl jsem svým spoluhráčům tak, jak jsem chtěl, ale za každou minutu, co jsem byl na hřišti, jsem vděčný. Chtěl jsem pomáhat týmu a dělat radost fanouškům,” vzkazuje Portugalec fanouškům Dukly Praha.
Jorginho se do Prahy dostal po netradiční cestě. Po svém působení v Portugalsku odehrál rok a půl ve finském Ilves Tampere, až se nakonec dostal na Julisku. V minulém půlroce však nastoupil pouze do osmi zápasů. Přes nízkou vytíženost zaujal hráč gruzínský celek z Kutaisi.
Po obdržené nabídce se tak vedení klubu rozhodlo hráči vyjít vstříc a umožnit jeho přestup, jak komentuje sportovní ředitel Martin Hašek: „Jorgimu se neprobojoval do základní sestavy v jarní části a nyní se situace jevila velmi podobně. Přišla zajímavá nabídka z klubu, který bude bojovat o evropské poháry a my jsme mu v tom nechtěli bránit.”
Doda přestoupil do Dukly Praha před minulou sezonou z italského Palerma. Jednalo se přitom o jeho první působení mimo Itálii a Albánii, kde se narodil. Před Palermem působil na hostování v Imolese a svoji profesionální kariéru začínal v Sampdorii Janov.
Do hlavního města přicházel jako levý obránce, brzy si však našel místo na pravém kraji obrany. Mladý Albánec během svého působení nastupoval jak z A-tým, tak i za dukelskou rezervu ve třetí lize. Dohromady si v žluto-vínovém dresu připsal čtyřiadvacet startů, ve kterých zaznamenal dvě asistence a jednu branku, v utkání proti Slovanu Liberec.
Doda měl podepsanou smlouvu do konce června 2025. Po uplynutí tohoto data nedošlo k dohodě mezi hráčem a klubem, mladý Albánec se tak stává volným hráčem.
„Honza Šťovíček je ještě stále mladý brankář, ale je třeba, aby pravidelně nastupoval. V Dukle by ta šance byla velmi malá, proto jsme se dohodli na přestupu do Táborska. Věříme, že pro Honzův rozvoj je to ta nejlepší volba,“ dodává k přestupu Martin Hašek.
Šťovíček se na Dukle vypracoval přes mládežnické kategorie až do mužského áčka. Výrazně přispěl také při postupu do nejvyšší soutěže. Ke svému prvnímu a prozatím poslednímu prvoligovému utkání nastoupil pětadvacetiletý brankář na konci května, když Dukla porazila Dynamo České Budějovice 2:1.
„Chtěl bych poděkovat fanouškům co nás hnali vždy kupředu v časech dobrých i zlých, všem lidem co se podílí nebo podíleli na fungování Dukly v první i druhé lize, všem spoluhráčům za skvělou partu v kabině i mimo ní a na závěr všem trenérům, kteří mě vedli od přípravek až po A-tým a podíleli se na mým rozvoji v Dukle jako hráče i jako člověka jakýmkoliv způsobem. Vážím si každého roku co jsem mohl prožít tady na Julisce a být vždy hrdý na svůj klub!“
„Tenhle přestup pro mě znamená opravdu hodně, ale nejen pro mě, ale i pro moji rodinu. Je to skvělý krok a jsem šťastný, že se mi v téhle fázi kariéry podařilo takovou šanci získat,“ uvedl Samuel Isife po podpisu smlouvy.
Isife, který přišel do Česka teprve v zimě roku 2025, si váží příležitosti, kterou v českém fotbale dostal: „Moje fotbalová cesta tady byla zatím skvělá. Od začátku jsem chtěl tvrdě pracovat a učit se. Jsem vděčný Bohu i všem lidem, kteří mi věřili a dali šanci ukázat, co ve mně je.“
Samuel Isife nastupuje na pozici pravého obránce, vyniká svou rychlostí a schopností podporovat útok svého týmu: „Jsem hráč, který se nikdy nepřestává učit. Mám rád hru směrem dopředu a vždycky se snažím mít pozitivní nastavení a chuť posouvat se dál.“
Sportovní ředitel Martin Hašek okomentoval příchod talentovaného Nigerijce následovně: „Samuel je mladý, energický hráč s velkým potenciálem. I když je ještě velmi mladý, má už zkušenosti s českým prostředím, což je pro něj velká výhoda. Přichází s touhou se učit a zlepšovat, což přesně zapadá do naší klubové filozofie budovat mladý a ambiciózní tým. Věříme, že v Dukle se mu podaří rozvinout svůj talent naplno,“ uvedl sportovní ředitel Martin Hašek.
Na své nové angažmá v Dukle se Samuel těší i z osobního hlediska. Jeho cíle jsou jasné: „Chci dál růst, učit se a pokaždé odvádět maximum pro tenhle klub. Těším se, až fanouškům ukážu, co umím na hřišti. Jsem opravdu šťastný, že mohu být součástí Dukly. Nemůžu se dočkat, až vás všechny brzy uvidím na stadionu. Pojďme do toho společně! C'mon Dukla!“ vzkázal Isife.
Dvacetiletý brankář začal svoji kariéru ve Spartě Praha, kam ho poprvé přivedl jeho táta. Po šesti letech strávených v letenském klubu a dvouletých štacích v Bohemians a Příbrami se Vácha dostal až do Dukly Praha, kde nastupoval ve všech kategoriích od U18.
„Filip je mladý perspektivní brankář, který splňuje všechny předpoklady do budoucna. Z pozice brankářské trojky bude trénovat s A-týmem, většinu zápasů ale bude chytat ve třetí lize za béčko. Přeju mu hodně úspěchů a mnoho čistých kont,“ komentoval podpis sportovní ředitel Martin Hašek.
Vácha odchytal v minulé sezoně sedmnáct zápasů za B-tým Dukly Praha ve třetí nejvyšší lize. K povedeným výkonům přispěl také čtyřmi čistými konty a před nadcházejícím ligovým ročníkem obdržel pozvánku do přípravy s A-týmem.
„Podepsat profesionální smlouvu je sen každého mladého fotbalisty. Je to velký kariérní posun, pro který jsem pracoval všechny ty roky, takže jsem za to velmi vděčný. Chtěl bych poděkovat všem, kteří mě vedli v mojí kariéře, rodičům, přítelkyni a všem trenérům, zejména pak Tomášovi Obermajerovi a Radku Sňozíkovi.“