Branky: 24. Krunert – 63. Červenka.
ŽK: Chlumecký (DUK).
Rozhodčí: Raplík – Pečenka, Hurych.
Střely na bránu: 5:4.
Střely mimo: 2:1.
Rohy: 5:9.
Držení míče (v procentech): 53:47.
Jako hlavní trenér má za sebou tři zápasy s bilancí dvou výher a jedné remízy. „Udělali jsme sedm bodů, což určitě není špatné. Pokud to tak bude pokračovat, můžeme jít tabulkou ještě výš,“ povídá Bohuslav Pilný.
V Dukle je teprve něco málo přes týden a mužstvo už stihlo pod jeho vedením vyhrát v Jihlavě (1:0), porazit doma Blansko (2:1) a naposledy v sobotu remizovat na Julisce 1:1 s Vlašimí.
„Celé je to pro mě nová zkušenost. Ještě nikdy jsem nepřišel k týmu, který by měl před sebou tak těžký program. Mužstvo stále teprve poznávám. Vidím ale, že hráčský potenciál je na Dukle veliký,“ říká Pilný.
Pochvaluje si také spolupráci s asistentem Alešem Majerem, který A-tým i prostředí na Dukle zná. „Já jsem hlavně nechtěl udělat ostudu. Blesklo mi hlavou, aby to s Duklou nedopadlo špatně, protože se výsledkově hodně trápila. Naštěstí už jsme teď snad z nejhoršího venku.“
Ke klubu má velký respekt. Stále má prý husí kůži, když na Julisce vidí historické fotografie i trofeje z minulosti. „Jsem si vědom toho, že Dukla Praha je velký pojem. Pořád si zvykám na to, že jsem toho součástí. Je tu taky parádní zázemí, o tom si spousta klubů může nechat jenom zdát. Na druhou ligu jsou tu podmínky skvělé,“ dodává.
Po náročném týdnu si teď konečně může trochu oddychnout, neboť Duklu čeká další utkání až v sobotu 1. května v Chrudimi. „Budu mít zaprvé čas mužstvo více poznat a zadruhé chceme vyladit negativní věci, které se nám ve hře opakují. V Chrudimi to vůbec nebude jednoduchý zápas. Jsem rád, že mu předchází větší čas na přípravu.“
Novinkou není pro Pilného ani mladý hráčský kádr. „S mladým kolektivem jsem pracoval v Hradci, v Příbrami i jinde. Jsem na to zvyklý. Musím říct, že tým tady má určitě kvalitu. Je tu pár hodně šikovných kluků s potenciálem.“
Co říkal Bohuslav Pilný po svém příchodu do Dukly?
Utkání skončilo stejným výsledkem jako to přípravné na umělé trávě ve Vlašimi v polovině února. A mělo i částečně podobný průběh. Trenéři oproti minulému utkání znovu zčásti pozměnili sestavu. Poprvé od 6. prosince se například v základní jedenáctce objevil Štěpán Krunert, který se dokonce za důvěru odměnil gólem.
Dukla se snažila být od začátku aktivní, ale zápasu na obou stranách chyběla přesnost. Gólem však skončila hned naše první vážnější příležitost: Doumbia krásně načasoval přihrávku za obranu na Chlumeckého, který ze strany poslal míč před bránu a Štěpán Krunert se zblízka nemýlil. Ve 24. minutě jsme otevřeli skóre a vedli 1:0.
V první půli jsme měli o něco více ze hry, jenže další větší šanci jsme si nevypracovali. Zahrozila naopak Vlašim zásluhou Křišťana, jehož tečovaná rána zpoza šestnáctky se otřela o boční síť Radovy brány.
Ve druhém poločase se hra o něco více otevřela. Hned po pár minutách musel Rada vytáhnout pěknou střelu Bredy na roh. Na druhé straně se před Hadaščokem, který vystřídal zraněného Fábryho, rozestoupila vlašimská obrana. Útočník pálil ze středu z hranice vápna jen doprostřed brány.
Po půlhodině hry měly v rozmezí minuty oba týmy tutovku. Kovernikov jako poslední obránce prohrál souboj s Juráskem, jenž stál najednou tváří v tvář Radovi a náš brankář ho fantasticky vychytal. Jurásek se dostal ještě k dorážce, kterou musel kousek před čárou vykopnout vracející se Kovernikov.
Hned z protiútoku podnikla Dukla akci po levé straně, míč se dostal na malé vápno a Štěpán Šebrle v obrovské šanci z mírného úhlu napálil jen tyč. Vedení 2:0 by dost možná duel rozhodlo.
Soupeř nás bohužel za pár minut potrestal. Zinhasovičova kolmice za tři naše hráče našla rozběhnutého Marka Červenku, který si poradil i s vyběhnutým Radou a vyrovnal na 1:1.
V závěru se hrálo více na naší útočné polovině a Dukla se tlačila za vedoucím gólem. Ten ovšem nepřišel. Asi nejblíže k němu měl Hadaščok, ke kterému se odrazil míč po sražené střele Kozla. Jeho ránu ale zablokovala obrana.
Hodnocení trenéra:
Bohuslav Pilný (Dukla Praha): „Remíza je asi spravedlivá. Mrzí mě, že jsme nepřidali druhý gól. Na druhou stranu Vlašim byla nebezpečná a využívala našich okének v obraně. Bod z domácího zápasu je málo, ale klukům za to hlavy neutrhnu. Některé negativní věci se nám na hřišti opakují, budeme teď mít týden na to, abychom na nich zapracovali.“
V Dukle je teprve něco málo přes týden a mužstvo už stihlo pod jeho vedením vyhrát v Jihlavě (1:0), porazit doma Blansko (2:1) a naposledy v sobotu remizovat na Julisce 1:1 s Vlašimí.
„Celé je to pro mě nová zkušenost. Ještě nikdy jsem nepřišel k týmu, který by měl před sebou tak těžký program. Mužstvo stále teprve poznávám. Vidím ale, že hráčský potenciál je na Dukle veliký,“ říká Pilný.
Pochvaluje si také spolupráci s asistentem Alešem Majerem, který A-tým i prostředí na Dukle zná. „Já jsem hlavně nechtěl udělat ostudu. Blesklo mi hlavou, aby to s Duklou nedopadlo špatně, protože se výsledkově hodně trápila. Naštěstí už jsme teď snad z nejhoršího venku.“
Ke klubu má velký respekt. Stále má prý husí kůži, když na Julisce vidí historické fotografie i trofeje z minulosti. „Jsem si vědom toho, že Dukla Praha je velký pojem. Pořád si zvykám na to, že jsem toho součástí. Je tu taky parádní zázemí, o tom si spousta klubů může nechat jenom zdát. Na druhou ligu jsou tu podmínky skvělé,“ dodává.
Po náročném týdnu si teď konečně může trochu oddychnout, neboť Duklu čeká další utkání až v sobotu 1. května v Chrudimi. „Budu mít zaprvé čas mužstvo více poznat a zadruhé chceme vyladit negativní věci, které se nám ve hře opakují. V Chrudimi to vůbec nebude jednoduchý zápas. Jsem rád, že mu předchází větší čas na přípravu.“
Novinkou není pro Pilného ani mladý hráčský kádr. „S mladým kolektivem jsem pracoval v Hradci, v Příbrami i jinde. Jsem na to zvyklý. Musím říct, že tým tady má určitě kvalitu. Je tu pár hodně šikovných kluků s potenciálem.“
Co říkal Bohuslav Pilný po svém příchodu do Dukly?
Utkání skončilo stejným výsledkem jako to přípravné na umělé trávě ve Vlašimi v polovině února. A mělo i částečně podobný průběh. Trenéři oproti minulému utkání znovu zčásti pozměnili sestavu. Poprvé od 6. prosince se například v základní jedenáctce objevil Štěpán Krunert, který se dokonce za důvěru odměnil gólem.
Dukla se snažila být od začátku aktivní, ale zápasu na obou stranách chyběla přesnost. Gólem však skončila hned naše první vážnější příležitost: Doumbia krásně načasoval přihrávku za obranu na Chlumeckého, který ze strany poslal míč před bránu a Štěpán Krunert se zblízka nemýlil. Ve 24. minutě jsme otevřeli skóre a vedli 1:0.
V první půli jsme měli o něco více ze hry, jenže další větší šanci jsme si nevypracovali. Zahrozila naopak Vlašim zásluhou Křišťana, jehož tečovaná rána zpoza šestnáctky se otřela o boční síť Radovy brány.
Ve druhém poločase se hra o něco více otevřela. Hned po pár minutách musel Rada vytáhnout pěknou střelu Bredy na roh. Na druhé straně se před Hadaščokem, který vystřídal zraněného Fábryho, rozestoupila vlašimská obrana. Útočník pálil ze středu z hranice vápna jen doprostřed brány.
Po půlhodině hry měly v rozmezí minuty oba týmy tutovku. Kovernikov jako poslední obránce prohrál souboj s Juráskem, jenž stál najednou tváří v tvář Radovi a náš brankář ho fantasticky vychytal. Jurásek se dostal ještě k dorážce, kterou musel kousek před čárou vykopnout vracející se Kovernikov.
Hned z protiútoku podnikla Dukla akci po levé straně, míč se dostal na malé vápno a Štěpán Šebrle v obrovské šanci z mírného úhlu napálil jen tyč. Vedení 2:0 by dost možná duel rozhodlo.
Soupeř nás bohužel za pár minut potrestal. Zinhasovičova kolmice za tři naše hráče našla rozběhnutého Marka Červenku, který si poradil i s vyběhnutým Radou a vyrovnal na 1:1.
V závěru se hrálo více na naší útočné polovině a Dukla se tlačila za vedoucím gólem. Ten ovšem nepřišel. Asi nejblíže k němu měl Hadaščok, ke kterému se odrazil míč po sražené střele Kozla. Jeho ránu ale zablokovala obrana.