Všechny předchozí díly našeho podcastu najdete buď v playlistu na Youtube nebo také na Spotify, kde stačí do vyhledávače zadat Podcasty z Julisky. Nový díl podcastu se pro vás snažíme připravit vždy v týdnu před domácím zápasem.
Děkujeme našemu věrnému fanouškovi Vojtěchu Bidrmanovi, který se na všech dílech moderátorsky podílí!
Upozorňujeme fanoušky, kteří se chystají na stadion, aby dodržovali všechna předepsaná opatření. Najdete je v článku ZDE. Otevřeme pro vás sektory "U", "K" a "L" a k dispozici bude v omezené míře také občerstvení. Nelze si ho však vzít s sebou na vaše místo na tribuně.
Vstup bude umožněn pouze držitelům permanentek, které jsou nepřenosné. Na permanentku tedy může přijít pouze její majitel dle uvedeného jména při zakoupení. Zároveň prosíme, abyste mezi s sebou nechali minimálně jednu volnou sedačku. Děkujeme a těšíme se na vás!
Žižkov jsme v této sezoně už jednou porazili, a sice na konci listopadu výsledkem 2:0. Naše góly tehdy dali v prvním poločase Marek Fábry a v tom druhém Michael Ugwu, toho času hostující na Dukle z Bohemians 1905.
V tomto ročníku se nám proti pražským týmům celkově daří. Kromě Žižkova jsme porazili také Vyšehrad a Admiru v poháru. Pravda, v dalším kole MOL Cupu byla nad naše síly letos suverénní Slavia (prohra 1:4).
Do středečního duelu vstoupíme jako pátý tým druholigové tabulky. Žižkov na nás ztrácí jen bod, ale v nahuštěném středu tabulky to znamená až osmé místo. Ještě těžší souboje než na trávníku navíc Viktoria aktuálně svádí v zákulisí. Reálně ji hrozí, že nezíská druholigovou licenci pro další sezonu, neboť nesplní požadavky ohledně zajištění rekonstrukce stadionu.
Dukla má na přelomu dubna a května slušnou formu. Od doby, co mužstvo převzal Bohuslav Pilný spolu s asistentem Alešem Majerem, jsme ještě neprohráli a ze čtyř zápasů získali deset bodů. Naposledy jsme dokázali zvítězit v sobotu v Chrudimi, kde triumf 1:0 trefil nigerijský útočník Sunday Faleye a ve druhém poločase zachránil tři body chycenou penaltou Filip Rada.
„S novým koučem přišla změna. Snažíme se hrát to, co po nás trenér chce, i když to často pořád ještě není ideální. Pro nás je to taky trošku něco jiného, musíme si zvyknout na malinko jiný styl hry,“ řekl gólman Rada.
Viktoria naposledy porazila doma Varnsdorf, venku ale z posledních tři zápasů získala jen bod za remízu v Brně s SK Líšeň 1:1. Jinak prohrála v Hradci Králové i na hřišti Třince. Svěřenci trenéra Davida Oulehly by se rádi opřeli o lepší produktivitu – vždyť od začátku dubna se stalo jen jednou, že v zápase dali více než jeden gól (porážka v Hradci 2:4).
Ještě nemáte permanentku a chcete přijít na fotbal? U nás ji zakoupíte na závěrečné zápasy sezony za skvělou cenu! Více informací najdete ZDE.
FK Viktoria Žižkov – FK Dukla Praha 0:2 (0:1)
FK Viktoria Žižkov:
Švenger – Urbanec, Žežulka, Pudil, Muleme – Jaroslav Diviš (85. Nabijev), D. Richter, Skopec, Súkenník (57. Mashike Sukisa) – Zoubele (78. Auer), Batioja.
FK Dukla Praha:
Rada – Ayong, Piroch, Fišl – Souček, Krunert, Doumbia (89. Jakab), Dancák, Kovernikov (61. Hadaščok) – Fábry (89. Buchvaldek), Preisler (78. Ugwu).
Branky: 30. Fábry, 86. Ugwu. ŽK: Sukisa, Pudil – Ayong, Kovernikov, Fišl, Hadaščok. Rozhodčí: Zelinka – Novák, Bureš. Střely na bránu: 8:5. Střely mimo: 5:3. Rohy: 5:6. Držení míče (v procentech): 53:47.
„Jsem samozřejmě rád, že jsem pomohl týmu. Minimálně poloviční zásluhu na chycené penaltě má Aleš Majer (asistent trenéra), který mi poradil, na jakou stranu mám jít. Mužíka totiž dobře zná. Naštěstí to vyšlo,“ říkal po utkání Rada.
Dukle se v Chrudimi povedl první poločas a vedla po zásahu Sundaye Faleye. Jenže ve druhém poločase domácí přidali a Rada i jeho spoluhráči se museli mít na pozoru. „Vyhráli jsme a máme tři body, což byl cíl, se kterým jsme do Chrudimi přijeli. V tomto ohledu můžeme být spokojení, ale předvedená hra ve druhé půli určitě nebyla ideální. Na tom musíme zapracovat.“
Podobná slova volil po zápase také trenér Bohuslav Pilný. Pod jeho vedením nicméně Dukla ze čtyř zápasů třikrát vyhrála a získala deset bodů. „S novým koučem přišla změna. Snažíme se hrát to, co po nás trenér chce, i když to často určitě není podle jeho představ. Pro nás je to taky trošku něco jiného, musíme si zvyknout na malinko jiný styl. Snad se budeme dál zlepšovat a sbírat body,“ přeje si náš gólman.
Čisté konto udržel Rada podruhé během čtyř zápasů a znovu venku. Gól neinkasoval v Jihlavě a nyní v Chrudimi. Kromě penalty čelil v závěru ještě nebezpečné střele obránce Řezníčka, kterou viděl na poslední chvíli a vytáhl ji pěkným zákrokem na roh.
„Nerad hodnotím svůj výkon. Spíš bych poděkoval spoluhráčům, kteří makali a vyhrávali hlavičkové souboje. Chrudim má vepředu vysoké hráče a hodně nakopávala balony. Naštěstí jsme to zvládli.“
Utkáním na východě Čech vstoupíme do posledního ligového měsíce. Ten předchozí pro nás byl obzvlášť náročný – hráli jsme sedm zápasů v 21 dnech a bodově nám vyšel až jeho závěr po příchodu nového trenéra Bohuslava Pilného.
Pod jeho vedením vyhrála Dukla v Jihlavě 1:0, pak porazila Blansko 2:1 a naposledy minulou sobotu remizovala na Julisce s Varnsdorfem 1:1.
„Bylo to hodně hektické, mužstvo vlastně pořád poznávám. Celé je to pro mě nová zkušenost. Ještě nikdy jsem nepřišel k týmu, který by měl před sebou během pár dnů tak těžký program,“ říkal trenér Pilný a uvítal delší přestávku mezi zápasy, kterou si on i jeho svěřenci „užili“ po posledním utkání.
V Chrudimi čeká Duklu další těžká šichta. Náš sobotní soupeř má před 21. kolem na kontě 31 bodů a je pátý, Dukla má o tři body méně a je sedmá. Když se oba týmy střetly na podzim na Julisce, Chrudim nás zaskočila vítězstvím 2:0.
Na rozdíl od Dukly, která za poslední tři zápasy brala sedm bodů, však Chrudim tápe a ze stejného počtu mačů získala bod jen jeden za remízu v Prostějově. Měla ale také těžký los – hrála s druhou Líšní i s vedoucím Hradcem Králové.
Největší hrozbou Chrudimi je útočník Ladislav Mužík – s dvanácti góly nejlepší střelec celé ligy! Mužík se trefil i v listopadu na Julisce (z penalty zvyšoval na 2:0 pro hosty). Naposledy skóroval dvě kola zpátky do sítě Hradce.
Dukla bude doufat, že Chrudim prodlouží své domácí trápení. Chrudimští patří na vlastním hřišti v rámci celé sezony mezi nejlepší čtyřku soutěže, naposledy to však potvrdili 5. prosince při výhře nad Vlašimí. Od té doby doma nebodovali.
V dubnu si za volantem „užil“ dlouhé cesty do Třince, Prostějova nebo do Brna. Richard Nedbal ale není jen řidičem našeho A-týmu, na zápasy vozí všechna mužstva Dukly od těch dvanáctiletých až po rezervu.
„Když je příležitost, tak vozím ještě mladší fotbalisty. A to hlavně mimo republiku na zahraniční turnaje,“ říká.
Richarde, pověz nám, jak ses vůbec stal řidičem našeho klubového autobusu?
Před zhruba devíti lety jsem se poznal s bývalým ředitelem Dukly Michalem Prokešem a dělal mu osobního řidiče. Jednou jsem mu z legrace řekl, že by mě bavilo řídit klubový autobus. A on na to, ať si udělám řidičák a můžu jezdit. Vzal jsem to jako výzvu, udělal zkoušky a stal se ze mě autobusák.
Umíš se i sám na autobusu postarat i o běžné servisní věci?
Zvládám nějaké základní věci. Když si nevím rady, tak mi pomůže náš trávníkář František Ureš, vedoucí mužstva Petr Malý, případně „odborník“ Jan Švestka (směje se). Autobusy ale stejně jako dnešní auta mají v sobě hodně elektroniky a většinu věcí nelze udělat bez speciální diagnostiky.
Prozradíš, kdo z hráčů bývá na cestách nejhlučnější a po kom je třeba největší nepořádek?
Nejhlučnější jsou nejmladší kategorie, což je asi pochopitelné. Snad si je postupem času vychovám. Naše áčko je v tomto směru slušnější. Nepořádek po sobě občas nechává Martin Chlumecký (směje se) a vymlouvá se na to, že seděl na jiném místě. Naopak Filip Rada má po sobě vždy uklizeno.
Jaká bývá v autobuse nálada? A jaký je vlastně zasedací pořádek?
Vepředu sedí trenéři a realizační tým, nejzkušenější hráči naopak sedí vzadu. A nálada se samozřejmě odvíjí od výsledku. Po výhře je v autobuse veselo, naopak po prohře ticho. Jsou slyšet jen trenéři, kteří zpětně rozebírají zápas.
Máš nějaký zážitek spojený s cestováním na zápasy?
Mám jich spoustu! Ale vyberu jeden… Když jsme jednou jeli na ligový zápas do Hradce, tak se začalo kouřit z předního pravého kola. Museli jsme zastavit na prvním odpočívadle a začali jsme řešit jiný způsob dopravy. Volali jsme všem, kdo jeli na zápas auty a naskládali se k nim. Takže třeba Petr Rada vezl svého syna Filipa a další tři hráče, pomohl nám i Jan Fiala a další lidi z vedení. Poslední odjeli trenéři a zbytek se naskládal do náhradního autobusu. Za mnou přijel servis a zjistili jsme, že mi zůstal zaseknutý třmen brzdového kotouče. Závada byla za půl hodiny vyřešena. Odjel jsem prázdný zpět na Julisku a druhý poločas viděl v televizi. Štěstí, že jsme vyhráli. Jinak bych to měl pořád na talíři. Hráče odvezl zpět náhradní autobus.
Podmínkou pro vstup kromě permanentky je:
Upozorňujeme návštěvníky, že permanentky jsou nepřenosné. Na permanentku tedy může přijít pouze její majitel, nikoliv jiná osoba. Pořádající klub je povinen vést jmenný seznam těchto návštěvníku a předložit jej na místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na vyžádání v případě potřeby provedení epidemiologického šetření.
Fanoušci musí zároveň při vstupu na stadion vyplnit a odevzdat pořadateli tzv. selfreporting formulář a bude jim změřena teplota. Pro všechny platí nutnost mít po celou dobu pobytu na stadionu řádně nasazený respirátor a dodržovat předepsané rozestupy. Pořadatelská služba zajistí, aby mezi každým fanouškem byl odstup minimálně jednoho sedadla a mezi řadami s obsazenými sedadly bude vynechána vždy minimálně jedna řada sedadel.
Děkujeme všem návštěvníkům za dodržování a respektování pravidel a těšíme se, že vás znovu uvidíme zpátky na Julisce!
Ještě nemáte permanentku? Připravili jsme ji pro vás za zvýhodněnou cenu (více čtěte ZDE.)
Permanentku můžete nakoupit online ZDE a následně si ji vyzvednout v Dukla klubu, ve dnech pondělí, středa nebo pátek od 9 do 14 hodin.
S permanentkou nám můžete přijít fandit na domácí utkání proti Žižkovu (5. května), Táborsku (17. května) a Vyšehradu (29. května).
Kromě permanentky je pro vstup na stadion nutné splnit také další podmínky, mezi které patří: antigenní či PCR test (ne starší než 48 hodin), nebo potvrzení o očkování nebo důkaz, že jste onemocnění covid-19 prodělali v posledních 90 dnech. Povinností je rovněž dodržování dalších opatření Ligové fotbalové asociace a Ministerstva zdravotnictví. Více si přečtěte ZDE.
Upozorňujeme návštěvníky, že permanentky jsou nepřenosné. Na permanentku tedy může přijít pouze její majitel, nikoliv jiná osoba. Pořádající klub je povinen vést jmenný seznam těchto návštěvníku a předložit jej na místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na vyžádání v případě potřeby provedení epidemiologického šetření.
V Dukle je teprve něco málo přes týden a mužstvo už stihlo pod jeho vedením vyhrát v Jihlavě (1:0), porazit doma Blansko (2:1) a naposledy v sobotu remizovat na Julisce 1:1 s Vlašimí.
„Celé je to pro mě nová zkušenost. Ještě nikdy jsem nepřišel k týmu, který by měl před sebou tak těžký program. Mužstvo stále teprve poznávám. Vidím ale, že hráčský potenciál je na Dukle veliký,“ říká Pilný.
Pochvaluje si také spolupráci s asistentem Alešem Majerem, který A-tým i prostředí na Dukle zná. „Já jsem hlavně nechtěl udělat ostudu. Blesklo mi hlavou, aby to s Duklou nedopadlo špatně, protože se výsledkově hodně trápila. Naštěstí už jsme teď snad z nejhoršího venku.“
Ke klubu má velký respekt. Stále má prý husí kůži, když na Julisce vidí historické fotografie i trofeje z minulosti. „Jsem si vědom toho, že Dukla Praha je velký pojem. Pořád si zvykám na to, že jsem toho součástí. Je tu taky parádní zázemí, o tom si spousta klubů může nechat jenom zdát. Na druhou ligu jsou tu podmínky skvělé,“ dodává.
Po náročném týdnu si teď konečně může trochu oddychnout, neboť Duklu čeká další utkání až v sobotu 1. května v Chrudimi. „Budu mít zaprvé čas mužstvo více poznat a zadruhé chceme vyladit negativní věci, které se nám ve hře opakují. V Chrudimi to vůbec nebude jednoduchý zápas. Jsem rád, že mu předchází větší čas na přípravu.“
Novinkou není pro Pilného ani mladý hráčský kádr. „S mladým kolektivem jsem pracoval v Hradci, v Příbrami i jinde. Jsem na to zvyklý. Musím říct, že tým tady má určitě kvalitu. Je tu pár hodně šikovných kluků s potenciálem.“
Co říkal Bohuslav Pilný po svém příchodu do Dukly?
Kde jsi se dozvěděla o Dukle?
Když jsem věděla, že se stěhuji do Prahy, požádala jsem o radu někoho, koho jsem znala a kdo žil v Praze, a ona mi doporučila, abych se připojila k Dukle. Trénovala jsem její dceru před 4 lety, takže jsem věděla, že jí mohu věřit, že mi pomůže najít dobrý fotbalový tým, tak jsem se řídila její radou a přidala se k Dukle!
Hrala jsi fotbal v několika evropských zemích. Na jaké země a kluby ráda vzpomínáš?
Myslím, že všechny mají něco zvláštního. Španělsko je můj domov a viděla jsem, jak liga roste v popularitě a na úrovni. S Rayem Vallecanem mám zvláštní vzpomínky, protože to byla moje oblíbená léta ve Španělsku. Také, když jsem hrála v USA na Southern Connecticut State University, bylo to velmi náročné v mnoha jiných ohledech jako je kondiční stránka nebo jazyková bariéra, ale tato výzva se mi opravdu líbila. Líbil se mi také trénink s příjemným týmem v Německu, TSV Schottem, ale liga byla kvůli covidu zastavena. Strávila jsem pěkný čas ve Velké Británii a Belgii, ale úroveň byla nižší, protože to byly univerzitní týmy. Všechny tyto zkušenosti mi předaly něco cenného.
Líbí se ti Praha? Byla jsti někde v centru města?
Moc se mi Praha líbí, je to velmi velké město a má co nabídnout. Miluji mix mezi historickými budovami a všemi parky. Ráda chodím po ulicích v centru a sedím si u řeky, abych si užívala výhled.
Co se ti líbí v pražské Dukle? Mluvíš s týmem anglicky nebo česky?
Líbí se mi, že úroveň tréninku je velmi vysoká, takže každý den je novou výzvou a příležitostí ke zlepšování, a je to pro mě velmi příjemná zkušenost. Mojí největší bariérou je však jazyk, protože nemluvím česky, takže neumím správně komunikovat se svými spoluhráčkami a komunikace je pro mě vším. To byla nejtěžší věc, ale s trochou pomoci trenérů a spoluhráček jsem se naučila několik užitečných slov v češtině, která se dají používat na hřišti, a komunikuji anglicky, kdykoli je to možné.
Jsi v našem týmu 3 týdny. Jak se Ti líbí fotbal nebo liga v České republice?
Skutečně si užívám zážitek z hraní za Duklu na nejvyšší úrovni v České republice. Měla jsem příležitost hrát proti špičkovému týmu v zemi, takže mohu říci, že úroveň je velmi vysoká. Jedinou negativní věcí je, že stejně jako v mnoha jiných zemích musí ženy hrající v první lize stále pracovat a studovat, protože ženský fotbal není profesionální. Doufám, že se to v budoucnosti změní a ženský fotbal v České republice stále poroste, dokud hráčky nebudou moci trénovat a hrát za své kluby na plný úvazek.
---------------
Where did you hear about Dukla?
When I knew I was moving to Prague I asked for advise to someone I knew who lived in Prague, and she recommended me to join Dukla. I coached her daughter 4 years ago so I knew I could trust her to help me find a good football team, so I followed her advise and joined Dukla!
You played football in several countries in Europe. What countries and clubs do you like to remember?
I think that all of them have something special. Spain is my home and I have seen how the league has been growing in popularity and level. I have special memories with Rayo Vallecano because those were my favorite years in Spain. Also, when I played in the US for Southern Connecticut State University it was very challenging in many other ways, like the physicality or the language barrier, but I really liked that challenge. I was also enjoying training with a nice team in Germany, TSV Schott, but the league was stopped due to covid. And I had a good time playing in the UK and Belgium as well, but the level was lower because they were the university teams. All these experiences added something valuable.
Do you like Prague? Were you somewhere in the city center?
I really like Prague, it is a very large city and has a lot to offer. I love the mix between the historical buildings and all the parks. I like walking around the streets in the center and sitting by the river to enjoy the view.
What do you like in Dukla Praha? Do you speak English or Czech with the team?
I like that the level of training is very high so everyday is a new challenge and an opportunity to improve, and it has been a very welcoming experience for me. However, my biggest barrier is the language, because I do not speak Czech, so I cannot communicate properly with my teammates, and to me communication is everything. This has been the most difficult thing but with some help from the coaches and teammates I have been learning some useful words in Czech to use in the field and I communicate in English whenever it is possible.
You are in our team 3 weeks. How do you like football or league in Czech rep.?
I am really enjoying the experience of playing for Dukla at the highest level in the Czech Republic. I have had the opportunity to play against the top team in the country, so I can say that the level is very high. The only negative thing is that, as it happens in many other countries, women playing in the first division still have to work and study because women´s football is not professional. I hope that this changes in the future and women´s football keeps growing in the Czech Republic until women can train and play for their clubs full time.