Vážení fanoušci, vážení příznivci Dukly!

Rok 2017 nás pomalu opouští. Ještě se naposled ohlédne a dnešní půlnocí za sebou obrátí poslední list kalendáře. Lidé mají tendenci v tento den vzpomínat a bilancovat, ohlížet se za tím dobrým, ale i za tím méně příjemným, co jim uplynulý rok přinesl. Stejné pocity prožívám i já.

Dukla se v roce 2017 snažila držet cesty, kterou si kdysi vytyčila. Není to cesta jednoduchá a musíme na ní zdolávat mnohé překážky, které nám přináší. Věříme ale, že celková sportovní koncepce vyplývající z úzkého propojení A týmu a mládeže je cestou správnou. Přesvědčuje nás o tom výborná kooperace trenérů A týmu Jaroslava Hynka a Pavla Drska se zástupci mládeže, jmenujme například její vedoucí osobnost Petra Fišara. Pevně věříme, že díky spolupráci na tak vysoké úrovni budeme časem vychovávat více a více vlastních kvalitních fotbalistů.

Velké poděkování patří Petru Pauknerovi. Za roky, co Duklu vlastní, dlouhodobě projevuje pevné nervy. Fotbal ho někdy zkouší i z nečekaných úhlů, jako správný admirál se však vždy stará o blaho své flotily. Hlavně díky němu fungujeme v naprosté finanční stabilitě.

V poslední den roku je na místě poděkovat všem, kteří mají zásluhu na tom, že naše dukelské loďstvo pluje rozbouřeným mořem dál. Děkujeme hráčům za sportovní nasazení, trenérům za svědomité vedení, kolegům, že Dukle často obětují víc, než k čemu je zavazuje běžná pracovní doba, sponzorům a partnerům za podporu, bez které bychom se neobešli, a fanouškům za důvěru a motivaci, projevovanou s nadšením a trpělivostí.

Všem příznivcům klubu přejeme, aby hleděli k nadcházejícímu roku s nadějí. Aby jim bylo dopřáno pevné zdraví, milující rodina, radostné okamžiky s blízkými, úspěchy v osobním i profesním životě a vrchovatá míra všeho, co je jim v životě drahé. Budoucnost předpovídat neumím, jsem si ale jistý, že společně budeme mít rok 2018 naplněný fotbalem. Krásnou hrou, kterou všichni milujeme.

Šťastný nový rok 2018!

Za FK Dukla Praha

Ing. Michal Šrámek
Výkonný ředitel klubu

Leden byl měsícem, kdy začala zimní příprava. A tým zaznamenal mnoho změn – odešli Bidje Manzia, Aldin Čajič, Jean-David Beauguel, Jakub Považanec a Lukáš Hroššo, přišli naopak Patrik Brandner, Jan Holenda, Frederik Bilovský, Matúš Hruška a na hostování jsme získali Zinedina Mustedanagiče. Koncem ledna odletělo mužstvo na soustředění v Turecku.

V únoru jsme odehráli několik přípravných utkání a vkročili jsme do jarní části HET ligy. Na její úvod přivezli hráči tři body z Hradce Králové, který porazili 2:0. Bod poté získali za remizové domácí utkání s Karvinou. Týmy U16, U19 a WU18 se zúčastnily jednoho z největších mládežnických turnajů v USA – Major Soccer Cup v Las Vegas.

Březen přinesl Dukle porážku v derby se Spartou na Letné, chuť jsme si spravili domácí výhrou nad Jabloncem a vítězným derby v Ďolíčku. Juniorka se účastnila mezinárodního turnaje Viareggio Cup v Itálii, kde skončila ve skupině.

V dubnu se hrálo bez branek v Brně. Po dvouzápasovém bodovém půstu jsme ve 25. kole doma přejeli Jihlavu 4:1. Na závěr měsíce jsme schytali porážku od Plzně ve Štruncových sadech.

V prvním květnovém zápase jsme porazili Příbram a pomohli jí tak k cestě do druhé ligy. V derby se Slavií v Edenu jsme vybojovali bod, čímž jsme sešívaným zdramatizovali boj o titul, a poslední zápas sezony na Julisce zvládla Dukla vyhrát nad Zlínem. Vítězné bylo i rozloučení se sezonou v Teplicích, kterým Dukla překazila možnost zahrát si Evropskou ligu. V sezoně 2016/17 skončila Dukla se 40 body na 7. místě. Už na konci května jsme oznámili příchod první letní posily Ivana Schranze, na Slovácko odešel Jan Juroška. Sekretář klubu Miloslav Jícha se stal prvním držitelem ceny Františka Hrdličky. Poslední květnový den proběhl na Julisce nábor dětí, nových dukláčků a duklaček tentokrát dorazilo kolem sedmdesáti.

V červnu odešel do Sparty Lukáš Štetina, který patřil mezi velké opory A týmu. V polovině měsíce zahájil A tým přípravu na novou sezonu. Duklu dále opustili Emmanuel Edmond, Peter Olayinka a Michal Smejkal, který zároveň ukončil profesionální hráčskou kariéru. Do týmu přišel Ivan Ostojič. Mládež se tradičně zúčastnila rodinného festivalu Kašpárkohraní.

Červenec znamenal pro Duklu účast v 84. Perleťovém poháru. Tým opustil Jan Šimůnek, do Dukly naopak přišli Martin Jiránek a Uroš Djuranovič. Mužstvo absolvovalo osmidenní soustředění v Německu. V závěru měsíce začala sezona 2017/18, Dukla utrpěla vysokou porážku v Plzni.

Ani na začátku srpna se nám bodovat nepodařilo, ve druhém kole jsme prohráli v Teplicích. V prvním domácím utkání jsme porazili Zlín a začala dlouhá šňůra domácí neporazitelnosti, před tímto utkáním poprvé zazněla nová hymna Sláva Dukly věhlasná. V MOL Cupu jsme přešli přes Převýšov. V srpnu jsme získali ještě bod v Jablonci a tři body za domácí vítězství nad Bohemians. Na konci srpna nás zastihla smutná zpráva – zemřel spolutvůrce nejslavnější éry fotbalové Dukly Rudolf Kocek.

V září nás posílil Lukáš Holík a na hostování přišel Mario Holek. V reprezentační pauze Dukla odehrála atraktivní přípravné utkání s Norimberkem. V prodejně Top4Football proběhla tradiční beseda s fanoušky. Po smolné prohře v Jihlavě jsme doma vyhráli nad Baníkem, pak ale následovalo vyřazení z MOL Cupu od Domažlic a prohra v Olomouci. Na závěr měsíce jsme na Julisce remizovali se Spartou. Zápas jsme věnovali dětem ze spolku Hemojunior, na které se vybralo 25 000 korun. Mládež Dukly se hromadně účastnila charitativní akce Teribear na Vítkově.

V říjnové reprezentační pauze jsme se opět vydali do Německa, podlehli jsme Aue ze druhé Bundesligy. Po porážce od silného Liberce přišla remíza se Slováckem, během zápasu jsme na Julisce poprvé představili stánek s asijským občerstvením. Bez branek skončil venkovní zápas proti Brnu. Filip Rada byl vyhlášen nejlepším fotbalistou na galavečeru pro armádní sportovce a klubový sekretář Miloslav Jícha oslavil 80. narozeniny.

Začátkem listopadu jsme předvedli fantastický obrat proti Karviné. Po vysoké porážce v Edenu jsme si spravili chuť doma s Mladou Boleslaví. Julisku poprvé navštívil kávový karavan COCO VAN. Celý rok hospodařil náš tým U16 na polích v Podbabě, v listopadu pak přišlo sklízení plodů, kdy si chlapci z vypěstovaného obilí upekli vlastní chleba v archeologickém parku v Liboci.

V prosinci jsme zakončili podzimní část prohrou s Teplicemi. Poté se hráči rozjeli za zimním volnem. Zinedin Mustedanagič ukončil hostování a vrátil se do Sparty, do týmu Dukly přišel záložník z Pobřeží slonoviny Mohamed Doumbia. Děti z dukelské školičky navštívil Mikuláš, čert a anděl a ve vánočním turnaji internacionálů skončila Dukla na třetím místě. 

Vážení příznivci fotbalové Dukly,

chtěl bych vám v tomto vánočním čase jménem svým i svých spolupracovníků popřát klidné prožití vánočních svátků a hodně zdraví, štěstí a úspěchů v novém roce 2018. Chtěl bych také poděkovat za podporu, kterou jste nám neochvějně prokazovali i v zápasech, v nichž jsme Vás zklamali. Proto adresuji své první poděkování právě vám, fanouškům, kteří jste při nás stáli, i když se nám na hřišti nedařilo.

Dále bych chtěl poděkovat všem těm hráčům, trenérům, funkcionářům i pracovníkům FK Dukla Praha, a. s., kteří mohou s čistým svědomím říci: Udělal jsem pro náš klub v tomto roce vše, co bylo v mých silách, více jsem udělat nemohl. Vážím si jejich práce a děkuji jim. Samozřejmě i jim a jejich blízkým přeji krásné Vánoce a do nového roku jen to nejlepší.

Mé poděkování směřuje i k pracovníkům společností skupiny Carbounion, která je naším majoritním akcionářem a hlavním sponzorem. Bez jejich práce a výsledků bychom hrát první ligu nemohli.

Příští rok je rokem 70. výročí vzniku Dukly Praha. Fotbalového klubu, který prošel pohnutou historií od svého založení, cestou na výsluní evropského a tím i světového fotbalu, přes klinickou smrt v důsledku odchodu z Prahy, návrat do nejvyšší soutěže, hrozbu bankrotu až k dnešním dnům. Přejme si všichni, aby budoucnost fotbalové Dukly byla už jen světlá a úspěšná, odpovídající našim tradicím, ale i reálným možnostem, a tímto směrem také všichni pracujme.

Radostné Vánoce a šťastný nový rok 2018!

Ing. Bohumil Paukner
Předseda představenstva
FK DUKLA Praha a. s.

Červeně polepený autobus značky Scania Touring nahradil předchozí dopravní prostředek Dukly značky Mercedes-Benz, který už byl více než deset let starý a nesplňoval poslední emisní normy. Nový vůz by nám měl zajistit snížení nákladů – má nižší spotřebu, menší poruchovost, ušetří se též za poplatky. Autobus má také moderní bezpečnostní prvky.

Vozidlo Dukla zakoupila od společnosti Scania Czech Republic s. r. o., polep speciální fólií trval přibližně týden a zařídila ho vyrobapro.cz. Oproti standardu je v modelu snížen počet sedaček, aby se zvýšil komfort hráčů, kteří tráví v autobusu během cestování po stadionech České republiky mnoho hodin. 

Nový autobus vám ze všech úhlů ukáže naše video. 

Ať dobře slouží!

Udržovat se během chladného počasí v teple je důležité i na fotbale. Listopad už se překlopil do své druhé poloviny a my rozhodně nechceme, aby nám fanoušci z Julisky odcházeli s nachlazením. Kromě využití osvědčených žlutovínových šál se naštěstí nyní na zápase budete moct zahřát i zevnitř.

COCO VAN je kočovná kavárna na kolech, která vznikla ze starého karavanu. Její majitelé – moderní nomádi Baronka a David – v ní projíždějí festivaly a společenské akce, v pátek vůbec poprvé zavítají na fotbalový zápas. V nabídce budou mít vynikající kávu berlínské pražírny Five Elephant, nealkoholický punč se spoustou čerstvého ovoce, horké čaje z Cejlonu, domácí limonády a vyhlášené sladké wafle, připravované přímo na místě. 

Přijďte v pátek ochutnat a zpříjemněte si návštěvu Julisky! 

 rChci touto cestou reagovat na ohlasy a komentáře některých našich fanoušků k našemu poslednímu zápasu se Slavií, které se objevily na klubovém webu, případně byly adresovány mně osobně. Porážka 5:0 jakéhokoli prvoligového klubu s jakýmkoli prvoligovým soupeřem, tedy týmem stejné soutěžní kategorie, je oprávněně veřejností vnímána jako debakl a ostuda. Tak tomu bylo, je a bude. Platí to tedy bez výhrad i o naší porážce v Edenu. Připomínám, že se tak nestalo poprvé. Od návratu do ligy v roce 2011 jsme obdobnou porážku utrpěli v Jablonci (6:0) a vysoké byly i tři porážky čtyřbrankovým rozdílem. Je to tedy druhá nejvyšší porážka za posledních 6 let. 5:1 prohrála v roce 1968 se Slovanem Bratislava i Dukla, která měla v brance Ivo Viktora, tehdy jednoho z nejlepších brankářů světa, a neprostupnou obranu s Ivo Novákem, Čadkem a dalšími borci. 

Bouchat pěstí do stolu, bouře v kabině, snížení odměn, jak navrhují někteří fanoušci, není v této chvíli všelékem. O bouři v kabině se jistě po zápase postarali trenéři. Odměny byly hráčům sníženy už po vyřazení z Českého poháru MOL Cup, kdy to bylo plně na místě. Pokud jde o zápas se Slávií, já nemám pocit, že by ho hráči vypustili, podcenili, nebo se maximálně nesnažili. Ale hráli jsme s úřadujícím mistrem! Přiznám se, že jsem s bodovým ziskem v Edenu nepočítal. Vycházel jsem ze znalosti síly obou mužstev (dnes je v módě říkat rozpočtů, i když já bych rozdíly mezi rozpočty nepřeceňoval, neznám rozpočet Liberce, asi těžko se dá srovnávat se Slavií a přece tam Liberec vyhrál) a z toho, že se Slavia bude chtít za porážku v Plzni i tu předchozí rehabilitovat. Netušil jsem ovšem, že jí to tak usnadníme a nabídneme jí "den otevřených dveří". A místo bouchání pěstí do stolu bychom se měli zamyslet nad příčinami tohoto fatálního selhání. Nebylo první, už pohárové vyřazení v Domažlicích signalizovalo potíže. Příčin je jistě víc. Některé budeme řešit s trenéry, další jsou všeobecně známy.

1. Fluktuace v kádru A mužstva.
Odešli Štetina, Nestor. Olayinka se vrátil z hostování a zranil se Marek Hanousek. Kádr opustili Šimůnek, který uplatnil výstupní klauzuli, a taky Čajič s Považancem, čímž se nepochybně snížila konkurence v mužstvu. Důvod odchodů je jasný. Finance. Buď nesplnitelné finanční požadavky hráčů, nebo nutnost získat prostředky na provoz klubu (nájmy, odměny hráčů, realizačního týmu, zaměstnanců, soustředění atd.). V kádru máme nyní řadu odchovanců, kteří ale pro ligu zatím nedozráli a bude to ještě nějakou dobru trvat, jistě nejméně rok, než budou nastupovat.

2. Přestupová politika.
Ne všichni fotbalisté, kteří přišli během tohoto roku, jsou schopni své předchůdce nahradit. Nutně se nabízí otázka, kdo je vytipovával, jak zkušeně je odhadl a zda mají předpoklady časem výše uvedené nahradit. Je to opět spojeno s otázkou finančních možností, i když znám některé fotbalové funkcionáře, kteří jsou i za neomezené finanční prostředky schopni angažovat zcela "marné" posily. Takže to není prioritně věc peněz, ale čichu na hráče a odhadu. I v rovnici „kvalita – podmínky“. Klub platící nadprůměrně průměrné nebo podprůměrné hráče musí nutně špatně skončit.

Setkal jsem se i s názorem, že by se hráči za trapný výkon proti Slavii měli omluvit. Omlouvali se už za vyřazení z poháru. Myslím, že nejlepší omluvou by byly dva úspěšné domácí zápasy v závěru podzimního kola. Ale budou tam soupeři a může se stát cokoli. Kdo má špatnou paměť, pokusím se mu jí osvěžit jarem 2014. Získali jsme tehdy 11 bodů ze 14 utkání, tedy 11 z 42 možných, a padali z pohárového 3. místa stále dolů. Hysterie, panika na stránkách deníků i ve fotbalové veřejnosti, volání po odvolání trenéra Kozla, spekulace všeho druhu. Dnes máme bodů 16 a snad ještě nějaké na podzim doma získáme. Vedení klubu zachovalo chladnou hlavu tehdy a mělo by ji zachovat i nyní. Řeči o sestupu odmítám, a to se rozhodně nepovažuji za optimistu.

Ing. Bohumil Paukner
Předseda představenstva

Autor textu Ondřej Fuczik a výtvarník Vojtěch Šeda pokřtili knihu s podtitulem Největší příběhy české kopané v doprovodu Iva Knoflíčka, Antonína Panenky a Jana Bergera, velkých mužů našeho fotbalu.

„Publikace si klade za cíl přiblížit historii fotbalu nejen mladší generaci. Zjistili jsme, že v současné době už si spousta lidí hrdiny minulosti nepamatuje, proto jsme se rozhodli je srozumitelnou formou představit širší veřejnosti. Na samotném počátku byl syn našeho vydavatele. Seděli spolu u televize, a když syn uslyšel v anglickém přenosu slovní spojení „Panenka kick“, vůbec nechápal, o co jde, ptal, se, jaká panenka. O Antonínu Panenkovi už samozřejmě moc nevěděl, a to byl ten prvotní impuls. Udělat knihu o fotbale formou komiksu napadlo mě, protože mám zkušenost z předchozí publikace o výtvarném umění, kde se nám to osvědčilo. Komiks má schopnost být srozumitelný více generacím, proto jsme ho zvolili,“ říká o knize její autor Ondřej Fuczik.

„Příjemná knížka, musím si ji pročíst, komiksy miluju, takže mě bude bavit. V knížce jsou samé velké osobnosti od zrodu fotbalu až do současnosti. Nápad i provedení se mi líbí a hlavně pro menší kluky to může být hodně přitažlivé,“ dodává jeden z kmotrů knihy Jan Berger.

Značná část je věnována také Dukle. Na několika stranách kniha mapuje příběh Josefa Masopusta, své místo si zde našel i náš legendární brankář Ivo Viktor a další. 

Tradiční fotbalové občerstvení – klobása a pivo – z Julisky samozřejmě nemizí. Snažíme se ale vyhovět i návštěvníkům, kteří rádi zkusí exotičntější variantu nebo si chtějí zpestřit jídelníček. Vietnamská kuchyně navíc v poslední době nabývá na oblibě, kromě smaženého jídla totiž nabízí i zdravější varianty pokrmů s velkým podílem zeleniny.

Vyzkoušíte v sobotu jarní závity, čerstvé letní závitky nebo kuřecí a vepřové maso na špejli? 

Plaketa má dvě části a ukázku můžete vidět na fotografii níže. V kulatém logu je text: V upomínku na 50. výročí postupu do semifinále Poháru mistrů evropských zemí mezi 4 nejlepší fotbalové týmy Evropy. Plakety jsou na jméno každého hráče a dedikace na dolním štítku v tomto případě zní: Milanu Dvořákovi Fotbalový klub Dukla Praha, a.s. 1967 - 2017

Protože nás od tohoto největšího poválečného klubového úspěchu českého fotbalu, který dosud nikdo nevyrovnal, dělí přesně 50 let, ne všichni aktéři jsou mezi námi. Do fotbalového nebe odešli Josef Masopust, Stanislav Štrunc, Miroslav Čmarada, Ján Zlocha, Josef Nedorost i jejich trenér, který je do semifinále dovedl, Bohumil Musil.

Plaketu obdrželi:

Ivo Viktor – pětinásobný nejlepší fotbalista Československa, mistr Evropy z roku 1976 a nejlepší hráč tohoto mistrovství, třetí nejlepší fotbalista Evropy v anketě o Zlatý míč roku 1976

Ivo Novák – mistr Československa a jeho několikanásobný reprezentant

Jiří Čadek – sedminásobný mistr republiky, účastník mistrovství světa ve Švédsku

Vladimír Táborský – mistrem republiky s Duklou i Spartou, mnohonásobný československý reprezentant

Ján Geleta – nejlepší fotbalista Československa v roce 1967, mnohonásobný reprezentant a dvojnásobný mistr Československa

Jan Brumovský – držitel stříbrné olympijské medaile z Tokia, šestinásobný mistr republiky, čtyřnásobný vítěz Amerického poháru

František Knebort – držitel stříbrné olympijské medaile z Tokia, dvojnásobný mistr Československa a dvojnásobný vítěz Československého poháru

Josef Vacenovský – šestinásobný mistr Československa, čtyřnásobný vítěz Amerického poháru

Milan Dvořák - nejlepší střelec československé ligy ročníku 1956 a účastník mistrovství světa ve Švédsku, šestinásobný mistr Československa a čtyřnásobný vítěz Amerického poháru

Josef Jelínek – vicemistr světa v Chile, čtyřnásobný vítěz Amerického poháru a pětinásobný mistr Československa

Medaile pro semifinalisty

Ne všichni si plaketu mohli převzít osobně. Na hřišti chyběl Milan Dvořák, který je v současné době v nemocnici, kam se za ním zástupci Dukly vypraví. A plaketa čeká také na Josefa Jelínka, který se slavnosti z rodinných důvodů nemohl zúčastnit, a Miroslava Rödera, o němž nemáme zprávy, ale nezapomínáme na něj.

Dukle Praha i celému našemu fotbalu přejeme, aby se dočkaly podobných nádherných úspěchů, jako byl ten z roku 1967.

Ing. Bohumil Paukner
Předseda představenstva

„Rádi bychom na Julisce přivítali fanoušky z řad studenstva, pro něž by Dukla mohla být svou filosofií sympatickým klubem. V blízkosti Julisky je hned několik vysokých škol a studentských kolejí, zápas začíná v 18.00 hodin, takže může být předstupněm pro večer strávený ve městě, studenti k nám navíc chodí za zvýhodněné vstupné 100 korun,“ říká marketingový ředitel Dukly Vladimír Šmíro.

Těšíme se na naše věrné fanoušky, vítáni jsou také všichni ostatní, kdo si chtějí užít večer na vzduchu. Během čtvrtečního zápasu a před ním se návštěvníci stadionu Juliska nebudou bavit jen fotbalem. U vchodu na tribunu bude připraven fotokoutek od  Fotonauta, kde se fanoušci mohou nechat zdarma vyfotit a obrázek v papírové podobě si odnést na památku. Kromě tradičního fotbalového občerstvení si Dukla připravila novinku – stánek asijské restaurace Chopstix, která přímo na místě připraví občerstvení. Podávat se budou čerstvé a smažené závitky, smažené krevety obalené v tempuře, dvě hlavní jídla – bun cha a restovaná rýže se zeleninou a kuřecím masem, také domácí limonáda s aloe vera a tropický džus. Milovníci jídla tak určitě nepřijdou zkrátka.

Dukla chce ukázat, že návštěva Julisky není jen o fotbale, ale že příchozím nabízí komplexní zážitek, který spojuje sport, zábavu, společenskou událost a dobré jídlo.

Miloslav Jícha se narodil 11. října 1937 v Praze-Košířích. V roce 1956 to na Dukle zkoušel jako fotbalista, tehdejší trenér dukelské mládeže Bohumil Musil ale vycítil, že spíše než jako sportovec se může prosadit jako funkcionář, což se také stalo – od 1. ledna 1957 začal v Dukle pracovat jako sekretář mládeže.

Od roku 1960 vykonával v Dukle funkci tajemníka sportu, v níž setrval až do roku 1997. V tomto dlouhém období zažil dvě nejslavnější etapy našeho klubu – za tu první považuje konec padesátých a začátek šedesátých let s vrcholem účasti naší reprezentace na mistrovství světa v Chile roku 1962, kam odcestovalo hned šest fotbalistů Dukly. Druhou etapou jsou pro něj léta sedmdesátá, která vyvrcholila zlatou medailí československé reprezentace na mistrovství Evropy v Bělehradě roku 1976.

Na Julisce zažil i těžké chvíle, například pád klubu z první ligy až do ČFL. Po spojení s Příbramí Julisku na deset let opustil. 3. června 2006 se stal laureátem Ceny dr. Václava Jíry udělované osobnostem, které se významně zasloužily o rozvoj českého fotbalu.

V roce 2007 na Julisce získali druholigovou licenci, s návratem profesionálního fotbalu se vrátil i Miloslav Jícha. Na jaře 2011 se mu splnilo velké přání – aby se na Julisce opět hrála první liga. Roku 2017 se stal prvním držitelem Ceny Františka Hrdličky pro fotbalové osobnosti „mimo trávník“. Svými bohatými zkušenostmi byl a nadále je pro klub velkým přínosem.

Panu Miloslavu Jíchovi za celý klub gratulujeme k jeho dnešním narozeninám!