Diskuzní fórum

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky! Tak ta obrana se zase předvedla, včetně brankaře. Šéfuje jí vůbec někdo? Komunikují spolu jednotliví hráči. Je jich v malém vápně jako máku, stojí a hledí, místo toho, aby rychle dostupovali útočící hráče soupeře, včetně nabíhajících. Přechod do útoku je pomalý a nepřesný, hra dopředu je velice kostrbatá, před vápnem pomalá a nerozhodná. Jestliže hráč získá míč a soupeř na něj zezadu dotírá, tak budˇ atˇ ho rychle přihraje spoluhráči nebo se rychle snaží dopředu odpoutat od soupeře, a ne se motat ustavičně na místě a bránit míč jako „ kvočna na vejcích“ (Moulis).

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky! Tak jsem se rozhodl „přispět taky troškou do mlýna“, jak se u nás na Moravě také občas říká. Předesílám, že budu opět kritický, musím být totiž kritický, v zájmu dobré věci! Chtěl jsem napsat hned po duelu s Opavou, ale čas je můj úhlavní nepřítel. Tak tedy k věci. Po zhlédnutí utkání jsem byl zklamaný. Myslím si, že letos jsme to mohli dotáhnout alespoň do semifinále. Šance tu byla veliká, ale opět, jako tradičně, dostáváme tzv. „usmolené góly“. Jak již jsem dříve ve svých příspěvcích zmiňoval, nejsem moc zastáncem hrát obranu a tzv. tři stopery (neblahé experimenty s panem trenérem Skuhravým nás stáli extraligu, do které se nyní snažíme horko těžko znovu navrátit), ale jestliže se tento systém hraje, musí fungovat souhra s křídelními záložníky. Ten první gól toho byl jasným příkladem, potažení akce na levém křídle do vápna, Hašek nestíhá, jistící Peterka přihrávku nešt´astně tečuje a zvedne ji do obloučku, Rada zaspí na čáře u pravé tyče, potom se rozběhne a v půli branky zpomalí, jako by spoléhal na Helešice u levé tyče, a když mu to dojde, že asi ne, tak dokončí rozběh k levé tyči, ale už je bohužel pozdě. Podobně u druhého gólu. Z pravého křídla posílá opavský útočník centr, doslova „nadýchaný“, skoro do malého vápna, na který je Peterka krátký, tak je rád, že jej z malého výskoku při couvání alespoň vyhlavičkuje před sebe, čehož obratně využije útočník Opavy a z voleje propálí Radu před brankou. Nevím, jestli Peterka z Haškem nebo Radou spolu v dané situaci komunikovali (Hašek byl asi 2-3 metry za ním a bránil soupeře). Osobně si myslím, že takové centry kolem malého vápna má mít brankář, jenom si musí křiknout a jít do toho. Vybíhání na centry je Radova slabina, přitom má na to fyzické předpoklady, jenom se nebát a jít odhodlaně do toho. Peterka sice nehrál špatně, ale hrával někdy na tomto postu? Nevím, proč ho tam trenéři pořád cpou, mně se spíš hodí na post defenzivního záložníka. Dále zmíním hráče Douděru. Jeho brácha se mi při krátkém pobytu A mužstvu docela líbil. Tento M. Douděra se mi líbil v začátcích, kdy přestoupil do Dukly. Oproti stávajícím hráčům Dukly měl úžasný pohyb, dobře rychle a přesně přihrával i centroval, dokázal potáhnout míč po křídle do volného prostoru, byl brejkovým hráčem a měl i pohotovou střelu. Poslední dobou mu tyto atributy nějak vyprchaly. Působí na mě trochu ustrašeným dojmem. Už jsem někde psal, že je velká škoda, že není o hlavu vyšší. Ale i tak, mnoho dobrých fotbalistů bylo malé postavy a jací to byli plejeři. Samozřejmě nesmí vyhledávat osobní souboje, na ty musí výše uvedenými atributy vyzrát, především rychlostí. Posily na mě udělaly dobrý dojem, Helešic s Mešanovičem svou rychlostí a tvořivostí, Hora by mohl být konstruktivní hráč. Jestliže se mám vyjádřit, jaký mám dojem z celkového projevu mužstva, tak musím říci, že jestli se to s postupem myslí vážně, tak hráči musí na všech postech patřičně přidat. Hrát se soupeřem a za poločas doslova nevystřelit na bránu, to je nehorázná ostuda. Myslím si, že někdy hráči chtějí kombinovat doslova až do brány, je to zdlouhavé, pracné a hlavně nepraktické. Je zapotřebí při první příležitosti dostřelu, pohotově a rázně akci zakončovat. Nebát se hrát jeden na jednoho, tvořivě a hlavně rychle a přesně (přihrávky, centry, pasy za obranu). Divím se, že právě mnohým mladým hráčům Dukly tyto vlastnosti chybí. Být silný tzv. na míči. Jedině tak se dá uspět, jedině tak se dá vytvořit vyšší kvalita mužstva a jedině tak se dá pomýšlet na vyšší mety. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky! Tak si musím dát repete (doufám, že to podstatné jsem si zapamatoval), jelikož příspěvek, co jsem napsal, se nějak záhadně vypařil. Zkrátka je fuč, asi jsem se musel znovu zaregistrovat a odfajfkovat robota. Ach ty nové technologie, je to čím dál tím víc nepřehlednější. A ted‘ už k věci, tak tedy. Přečetl jsem si příspěvek o rozvázání pracovní smlouvy s obráncem Svobodou. Musím se přiznat, že on, jako jeden z mála našich obránců, se mi líbil. Přišel k nám v létě roku 2022 (tedy ročník 2022-2023). Když posléze nastupoval na podzim v obraně v základní sestavě, přispěl k jejímu vyztužení a hned se to odrazilo výsledkově v zápasech. Defenzíva nebyla tak roztříštěná, snížil se počet obdržených gólů za zápas a nenastávaly kuriózní situace lacině obdržených gólů v koncovkách zápasů. Ta obrana ve složení –Barac, Piroch, Holiš a Svoboda, se mi zdála hratelná, na které se dalo stavět. Jenom k ní uvedu, až na Baraca (nechci mu křivdit, ale na postu pravého obránce se mi nelíbil). Takže po doplnění kvalitního pravého obránce se mi tato sestava zdála velice nadějná. Z dnešního pohledu vidíme, lidově řečeno, že nezůstal kámen na kameni. Ale zpět k obránci Svobodovi. Na podzim odehrál za Duklu pouze 2 měsíce, nastoupil k prvnímu utkání 6.8. a skončil 8.10. v utkání s Chrudimí, kdy se v 59. minutě zápasu zranil, a od té doby laboroval se zraněním a zdravotními problémy. Ten zápas s Chrudimí jsme nakonec prohráli 1:2, do konce podzimu jsme ještě tři zápasy prohráli a jeden remizovali, s pasivním skóre (4:12). A tímto naděje na deklarovaný postup do vyšší soutěže byla po podzimní části ta tam, opravdu mizivá, což se nakonec, i po kvalitně odehrané jarní části ligy, potvrdilo. Nakonec v příspěvku pan Svoboda uvádí, že momentálně zdravotní problémy ustupují a že zahájil tréninkový proces. Děkuji mu za kvalitní výkony v dresu Dukly, přeji mu brzké uzdravení a ještě hodně úspěchů na sportovním poli. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
Slíbil jsem posledně příspěvek, tak tedy činím. Je to poslední příspěvek k podzimní části ligy. Musím podotknout, že jsem viděl ze zápasu Vyškov vs. Dukla pouze II. poločas. A musím hned v úvodu říct, že jsem z toho nebyl vůbec nadšený. Proč tedy? Protože projev mužstva, které deklaruje, že se pokusí navrátit do extraligy, je pořád fotbalově slabý a nevyrovnaný. Vzpomínám si na klip, ve kterém nový trenér Dukly, pan Rada, velí ve vojenské uniformě „tak, a teď začne vojna“. Podle mě, ta vojna buď vůbec nezačala, nebo je to jen její slabý odvar, aktéři si jakože hrají na vojáky. Pamatuji časy, kdy armádní sportovci, tedy Dukláci, byli vzorem ostatním sportovcům. Hráči Dukly Praha měli v tehdejší době nejlepší herní a fyzický potenciál. To se o současném mužstvu nedá říct ani náhodou, i když je tam plno mladých hráčů, kteří by s fyzičkou neměli mít problém a co se týče herní vyspělosti, pořád nemůžu pochopit, jak je to možné, že z tolika mladých nadějných hochů z nižších soutěží, nejde vytvořit alespoň jedna kvalitní jedenáctka, která by byla konkurenceschopná v první lize. Copak všechny talenty v Praze pohltila slavná S. Nechodím na tréninky mužstev, informace mám jen třeba z šotů v televizi. Ale jsem přesvědčen o tom, že trénink musí navodit situace, které jsou co nejbližší dění na samotném hřišti při zápase. Tedy práce s míčem, prvořadá věc, doslova kardinální věc, ostatní činnosti jsou jen doplňkové. Profesionální hráč by měl práci s míčem ovládat doslova excelentně. To znamená – umět stopnout míč (rychle a bez odskoku, centrovaný i po zemi), vést míč (levou pravou, nestát na místě, využívat defenzivní polohu při dotírání soupeře, po přihrávce stopnout dobře míč a rychle, zdůrazňuji rychle (jedna z největších slabin ve hře mužstva) postupovat (běžet) dopředu volným prostorem, zaseknutí míče, kličku na protihráče), umět přihrát míč po zemi (optimálně dle situace – s citem rychle a přesně, nebo třeba do tzv. „uličky“), umět poslat centr do volného prostoru za obranu (s citem a přesně), umět zacentrovat při potažení na křídle do vápna, umět centrovat standartní situace nebo rohový kop a v neposlední řadě umět pohotově a přesně vystřelit na bránu. Není toho tedy málo, co by měl zvládat profesionální fotbalista. Nerad kritizuju konkrétně samotné hráče, ale teď uvedu několik příkladů, abych trochu poodkryl nedostatky na jednotlivých postech. Tak třeba hráč Moulis. Patří k techničtějším hráčům, ale jakmile se mu postaví do cesty soupeř, dlouho váhá na kličku a tím zbytečně brzdí celou akci, zkrátka měl by být rychlejší, jak dopředu, tak dozadu (má podíl na druhé brance ve Vyškově, ale abych byl upřímný, nestíhali ani Jeřábek s Baracem), ale to platí snad pro všechny hráče (pohyb, pohyb a zase pohyb – tak jako Afričané). Snad světlou výjimkou je v některých situacích hráč Douděra. Když jsem ho viděl poprvé, tak mě doslova nadchnul. Pamatuji si ještě na jeho bráchu, jsou si podobní. Jen jsem si říkal škoda, že není o hlavu větší. Ale i slavní fotbalisté, kteří dříve uspěli a proslavili se, nebyli velkého vzrůstu, a jak hráli (Pelé, Masopust, Veselý nebo Messi, atd.). Jinak má v sobě jiskru, fotbalově mu to myslí, dovede dobře číst hru, má dobrou přihrávku a centr. Jenom se nesmí moc pouštět do osobních soubojů (myslím při útoku), tzv. nesmí si pouštět soupeře na tělo, klička musí být odtažitější a při své rychlosti by bylo dobré využívat volný prostor, tzv. dát si „fóra“ do volného prostoru. Poslední dobou na mě působil dojmem, že se bojí jít do soubojů, jako by se jim vyhýbal. Rád bych se mýlil. Hráč Matějka je jistě solidní střelec a zakončovatel akcí. Jako na hrotový útočník by měl mít větší agresivitu dopředu, nebát se jít do soubojů jeden na jednoho, neváhat a rychle se uvolňovat, třeba jenom na volnou pozici na střelu nebo na kličku. Podle mě by hráč, který hraje v útoku, měl slušně ovládat kličku, možná i hlavičku. To je pro mě samozřejmost. Hlavně neváhat, musí se to provést rychle, než se zformuje soupeř (rád používám takové pořekadlo – raz, dva, tři a musí to být), buď anebo, jestliže se klička nepovede, nic se neděje (pohybujeme se v úrovni vápna), horší by to bylo na zadní stoperské pozici. Hráč Jeřábek na mě působí jako lehkonohý fotbalista s poměrně solidním pohybem. Na postu záložníka by měl být ale více agresivní a měl by mít lepší fotbalové myšlení. Především zpřesnit přihrávku, být konstruktivnější při zakládání útoků, třeba pohotově přesně zacentrovat za obranu soupeře, ne si převzít u poloviny hřiště míč a po dlouhém váhání ho poslat na roveň stojícímu spoluhráči nebo dokonce dozadu na stopery. To je podle mě promarněný čas, tak se může hrát, když je skóre minimálně třeba 2:0. Dále nechápu jeho poměrně prudké a dlouhé přihrávky středem na obsazené útočníky před vápnem, které většinou hráči nezpracují a tím pádem je to jen odevzdaný míč soupeři. Ještě zmíním jeden častý nešvar, na omluvu podotýkám, že je to běžná praxe u vícero hráčů, záložník si nabíhá zpoza soupeře a nabízí se stoperovi na přihrávku, přitom je často pronásledován někdy i dvěma protihráči a při prvním dotyku s míčem jej posílá zpět na stopera. Nechápu, jaký to má význam, leda tak zde vyvstává velké nebezpečí brejku. Podle mě si má záložník hledat v poli soupeře takovou volnou pozici, aby právě měl čas na zpracování míče a hlavně na rychlé založení útoku, tedy útoku dopředu. Ještě zmíním brankářský post. Brankář Šťovíček by se měl zlepšit ve hře nad hlavou v brankovém území. Fyzické předpoklady na to má, takže centrované míče do brankového území musí být každopádně jeho. Takže to jsem zhruba projel jednotlivé posty. Myslím si, že to poodkrývá alespoň částečně stávající nedostatky. Právě s mužstvy, se kterými jsme prohrály (Vlašim, Vyškov), byly tyto nedostatky markantně vidět. Velké chyby v defenzivní činnosti, špatné čtení herní situace, nepokrytí hráčů, pomalá reakce a nedostatečný pohyb. Soupeři nás hlavně předčily v rychlém přechodu do útoku, kdy se jim nabízí volnější prostor a nepokrytí hráčů. Brejkoví hráči včas posílali přihrávky na spoluhráče, kteří pohotově nabíhali v několika hráčích na křížnou přihrávku a byli nepokrytí. Další markantní rozdíl byl v celkovém pohybu hráčů. Tím hráči z Afriky oplývají. Bylo až nepochopitelné, že přehrávali naši obranu v pokutovém území, i když tam byli v menším počtu. A víte proč, protože byli v neustálém pohybu, tudíž se vystavovali spoluhráči s míčem do volného prostoru a často potom dostávali přesnou přihrávku na nohu a tím si vytvářeli gólové šance. A to je podstatný rozdíl oproti našim hráčům, kteří nabíhají v útočné fázi do třeba i výhodné pozice, ale jestliže akce probíhá nestandartně, to znamená, že je třeba zbrzděna, tak potom vyčkávají bez pohybu na pokračování akce, zcela pokrytí soupeřem. Takto obsazený hráč je prakticky vynulován, jen málokterý se umí v této pozici prosadit a to musí mít hodně sportovního štěstí. Tak tedy končím, nebudu dále teoretizovat, co by mohlo být, kdyby… ale byl bych rád, kdyby si to někteří hráči přečetli, třeba by jim to k něčemu bylo. Nyní je před námi čtyřměsíční přestávka. Za tuto dobu lze jistě stihnout mnohé. Chce to jen, jak se říká „vzít rozum do hrsti“ a tvrdě makat. A potom se uvidí, jak si na tom place stojíme. Nevím, kdo v zimní přestávku odejde nebo přijde. Jestli se to s postupem myslí vážně, tak by to chtělo asi na několika postech posílit. Hodně zdaru do jarní části Fortuna:Národní ligy přeje věrný fanoušek z Moravy. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Jenom to zkouším, jestli to funguje. Už jsem si myslel, že fanoušci Dukly vymřeli. Příspěvek poskytnu příště.

Reakce na :

Existuje něco jako duklácký IT, jestliže ano, tak vás prosím, MAŽTE TY BLBOSTI!!!

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
v této době, přípravném období na nový ligový ročník, uvedu jen několik mých postřehů. Nejprve ještě zareaguji na téma Jiří Piroch, které bylo posuzováno některými kolegy. Z mého pohledu to byl docela dobrý obránce, jestliže to posuzuji v kontextu složení celé obrany. Snad bych mu vytýkal větší zapojení do ofenzívy mužstva, hlavně rychlejší a chytřejší přihrávku dopředu a v obraně, lepší organizaci defenzívy se spoluhráči (zkrátka měl být větší „dirigent“). Je velká škoda, že se v obraně nesetkal třeba se Štětinou (odešel-2017) nebo Ďuricou (odešel-červen 2019), Piroch (příchod – červenec 2019). Podle mne se na těchto stoperských dvojicích dalo solidně stavět, bohužel příchod trenéra Skuhravého do Dukly nebyl šťastným krokem pro tento klub. Experimenty tohoto trenéra nakonec odsoudily Duklu do druhé fotbalové ligy a dnes jsme svědky toho, že teorie trenéra Skuhravého, že je lepší i třeba sestoupit, ale napřed, zkonsolidovat mužstvo, vytvářet tzv. „komplexního hráče“, byla zcela mylná. Podle mne se sezóna 2018-2019, se stávajícím kolektivem, dala zachránit. Je třeba také pozorněji vybírat z hráčů, kteří jsou momentálně k dispozici a pracovat na jejich vzestupu. Nechápu, proč se mužstvo zbavuje takových hráčů, jako byl Douděra nebo třeba Fišl, když nemá lepší. Myslím si, že právě s Fišlem mohl Piroch vytvořit solidní stoperskou dvojici. V Příbrami na tomto postu hraje solidně. Nevím, co se mezi Jiřím Pirochem a realizačním týmem na jaře přihodilo, že nebyl tolik obsazován. Přece chyby v obraně v této době dělal každý, včetně brankářů. Jiřímu Pirochovi přeji na novém působišti hodně zdaru. Ještě poznámku k výkonu naší jednadvacítky. Po porážce Němců se už viděli mistry Evropy. A v utkání s Izraelem přišlo tvrdé vystřízlivění. Přeci toto nemůže myslet vážně mužstvo, které snad do 66 – minuty nevystřelí na bránu. Teorie, že jsme hráli na remízu, jsou zavádějící. Izraelci byli technicky zdatní v soubojích jeden na jednoho a také rychlí (podotýkám, že jsem viděl jen sestřih). Situace ve vápně při obdržené brance byla vizitkou toho, jak je ošidné vůbec pouštět útočníky do vápna, nedostupovat je (Gabriel), nechat je v klidu a přesně „načechrat“ centr, na který ani dva obránci vedle sebe nejsou schopni vyskočit, dalo by se říct, že si spíše překážejí, což vyhovuje nabíhajícímu soupeři, který je nakonec přeskočí, nemluvě o tom, že i brankář do toho mohl jít. Počet hráčů na soupeře tam byl dostačující, jenom kdyby věděli, co mají dělat. Ve studiu to dobře okomentoval Lukáš Vácha, jeho komentáře jdou k jádru věci. Záměr, postoupit příští rok do první ligy nebude zcela určitě lehkou záležitostí. Doufám, že realizační tým si uvědomuje, kde tzv. bota nejvíce tlačí a podle toho se zařídí. Od nových posil slyšíme velké odhodlání bojovat za vytyčený cíl a tím znovu oprášit ztracený věhlas našeho klubu, tedy FK Dukla Praha. Do nového ročníku přeji Dukle hodně zdaru a loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
Tak bohužel, ani ta baráž nevyjde. Těch hrubých chyb je v obraně v každém utkání příliš, tak se hrát na postup opravdu nedá. Do příští sezóny je zapotřebí řešit především obranu. Znovu musím kritizovat herní systém vysokého dostupování hráčů defenzívy soupeře při jejich rozehře. Názorně je to vidět při obdrženém gólu. Brankář rozehrává na obránce za brankové území, toho dostupuje Matějka, za ním nabíhá další hráč soupeře, který dostává přihrávku, až teprve nyní proti němu vyráží Havelka, který doposud s dostoupením váhal, soupeř ho ale hbitě prohazuje na dalšího spoluhráče za ním, který neváhá a jelikož má dopředu relativně volno, zakládá rychlý brejk. Buchvaldek si hlídá hráče, který stojí skoro u rohového praporku. Ptám se proč, má to smysl? Místo toho, aby pomohl vykrýt hráče za sebou, tak tam stojí jako „jojo“, a místo opouští až v okamžiku, kdy se soupeř dostává do brejku. Vracejí se spolu s Havelkou před vlastní pokutové území, ale tomu se nadá říct sprint, je to pouze takové „tréninkové“ vyklusávání, samozřejmě, že se už do obranné fáze v pokutovém území nezapojí, jakoby čekali, že to obrana zvládne, a že se do toho zapojovat ani nemusí. To Kozel, za brejkovým hráčem, sprintoval opravdu vzorně. Bohužel, naběhl mu na stahovačku, ale alespoň ho v akci přibrzdil. Ten to potom vzal křižmo do středu hřiště a ve vhodné chvíli poslal přihrávku na volné levé křídlo. K tomu sprintoval obránce Ullman a nechal se podobně jako Kozel nachytat na stahovačku, čímž umožnil hráči pokračovat do pokutového území, kde přihrával spoluhráči, kterého se snažil vykrýt pomalu se vrátivší Kozel, kterému chyběl krok nebo dva, aby přihrávku zachytil, a následovala další přihrávka do chumlu hráčů v brankovém území, kde hráči Peterka, Krch a Barac nedovedli uklidit rychle míč do zámezí, soupeř byl šikovnější a hbitě doklepl míč kolem přední tyče do brány. Opravdu hloupá a zbytečná branka. Pokolikáté už! Tu akci jsem tak podrobně popsal proto, jelikož ten zmatek, který nastal před bránou, to je opravdu až to poslední. Chci poukázat hlavně na chyby, které tomu předcházely, nezachycení rozvinutí brejku a vniknutí do pokutového území. A abych jenom nekritizoval, tak také uvedu něco pozitivního. Viděl jsem poprvé nějakého Havelku a Douděru, oba mě zaujali. Řekl bych, že Havelka vypadá nadějně, stejně jako Douděra. Ten se mi líbil, hbitý, rychlý, dobře čte hru, nebojí se jít do osobních soubojů. Škoda jen, že nemá o nějaký centimetr víc. At‘ se jim daří. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
tak to byla zase lekce, to vám povím. Baráž je asi ztracená, rád bych se mýlil. Ti naši hráči my připadají jak cukrové panenky z marcipánu. Při sebemenším kontaktu se soupeřem se válejí na trávníku. Fotbal je přece kontaktní sport, takže v soubojích musí něco vydržet a musí jít přiměřeně do těla, pokud je to možné. V OBRANNÉ ČINNOSTI JE TO KATASTROFA, TENTOKRÁT PROPADLA CELÁ OBRANA A NEJEN ONA. Řekl bych, že hráči jsou při bránění úplně desorientovaní, jako kdyby nevěděli, co mají dělat, tak to aspoň vypadá. V dnešní době si v předzápasové přípravě můžu přece pustit video, tak přibližně vím, na koho budu hrát a co mě asi čeká. Samozřejmě v reálu to může vypadat jinak. Přece v pokutovém území, a nejen v něm, musím soupeře dostupovat a ne si nechat fóra 2 až 3 metry, potom nezachytím ani přihrávku, ani střelu a soupeři ještě umožním vhodnou kombinaci. Přece někdo musí v té obraně velet a soupeře si musí hráči pokrýt (rozdělit). Minule jsem doporučoval do obrany Pirocha, ale byl to právě on, který má hlavní podíl na obdržené první brance. Asi na polovině hřiště, na pravé straně, potáhne míč a v tísni posílá přihrávku před sebe přes soupeřovy hráče, kteří ovšem přihrávku zachytí a okamžitě míč centrují dopředu na nabíhající spoluhráče. Zde Piroch udělá nepochopitelnou chybu, jako by chtěl ještě napravit svou špatnou přihrávku, běží ještě proti soupeři, což změní až v okamžiku, kdy ten míč protihráč odkopne. Piroch se otáčí a sprintuje do stíhání brejku, a zde udělá druhou chybu, protože se snaží zdvojovat soupeře, který je částečně kryt Krchem, místo aby pokryl Akinyemiho, který nakonec skóruje. Kdyby se tak stalo, možná by to ještě stihnul, bohužel. Jak se říká „kdyby, chyby“. PŘECE PLATÍ ZÁKLADNÍ PRAVIDLO, ŽE OBRANA SI MUSÍ OHLÍDAT OBRANNOU LINII (tedy soupeře na této linii), a nějaká nezdařená přihrávka ji nemůže rozházet. Minule jsem kritizoval Peterku, myslím, že oprávněně. Vyjádřil jsem se, že bych ho nestavěl jako stopera. Ale tím jsem nemyslel, že by neměl hrát vůbec. Nejčastěji hrával defenzívního záložníka, a myslím si, že tam si své uhraje. Tak jak jsem ho viděl, oceňuji na něm jeho pracovitost, zdá se mi, že je velký bojovník. Řekl bych, že před pokutovým územím nám i citelně chyběl, Karviná se zde lehce prosazovala. Stejně asi lepšího hráče na tento post nemáme. Tak bych mohl pokračovat, druhý gól padl po hrubce Kozla (pomalá a nepřesná křížná přihrávka) a nedostoupení Krcha k soupeři. Ach ty přihrávky, přihrávka by měla být přece hlavně přesná a dostatečně rychlá, ale tak aby byla dobře zpracovatelná. Přihrávky jsou často pomalé, nepřesné a tím o to více rizikové, centry za obranu se musí hrát včas (neváhat s nimi až se zformuje obrana) a musí být zahrány s citem, hráč to musí mít, jak se říká „v noze“, ne aby příjemce musel za míčem sprintovat a mnohdy beznadějně. Přes všechnu kritiku Baraca z mé strany, toto je parketa, za kterou ho musím pochválit. Ale v obranné činnosti má značné mezery o čemž svědčí i obdržený třetí gól, při kterém nepokryli spolu s Pirochem útočníka soupeře. Přeci hráči, jako je Akineyemi (technicky zdatný, a hlavně rychlý), nemůžu nechat volný prostor, musím ho co nejvíce tzv. „kopírovat“ a pokud možno jít do těla, jen tak můžu být proti němu úspěšný. Z nezdarů v obraně je se třeba poučit a snažit se hrubé chyby příště neopakovat, pokud je to „reálné“. Chytání se za hlavu, padání na kolena nebo až do lehu, je podle mě spíše projevem bezradnosti, než projevené lítosti. Někdy mám pocit, že obránci stojí vedle sebe v obranné linii, a když soupeř naběhne mezi ně, což je logické, tak vlastně nevědí, kdo ho má pokrýt. Přeci není nikde psáno, že když hraji krajního obránce, že nemůžu, když to vyžaduje situace, zaskočit pohotově ve středu na místě stopera. A ještě k hernímu systému. NEMŮŽU HRÁT SYSTÉM DOSTUPOVÁNÍ HRÁČŮ DEFENZÍVY SOUPEŘE, TŘEBA I V PĚTI HRÁČÍCH, KDYŽ TO NESTÍHÁM A NEMÁM V DEFENZÍVĚ TAK KVALITNÍ HRÁČE, kteří by zvládali brejkové situace soupeře a přečíslování, což se při takové hře přímo nabízí, a čehož soupeř, jako je Karviná, technicky zdatný, pohotový a hlavně rychlý, dovedl zdárně využít. Vykrývání nabíhajících hráčů soupeře bylo pomalé, často z toho plynuly brankové příležitosti. Ano, prohráli jsme si zápas sami, jak už někdo řekl. Já říkám, pokolikáté už. Prohráli jsme si zápas naivní hrou a hlavně neprofesionalitou!!! Ve fotbale se klidně může prohrát 3:0, a to po boji, po obětavém výkonu a není to ostuda. Ale pro nás tento zápas ostudou byl, jak po celkovém výkonu a projevu mužstva, ale hlavně po hrubých chybách v naší defenzívě. Vždy se říkalo, že mužstvo je úspěšné natolik, co mu soupeř dovolí. A my jsme toho Karviné tentokrát dovolili opravdu hodně. Ve zbývajících zápasech je zapotřebí si věřit, a pokusit se zabojovat o co nejlepší výsledek, tedy makat, a zase makat, bez toho to nepůjde. Věřit si jeden na jednoho, volit vhodná řešení a hlavně neváhat (klička, přihrávka, centr, střela), provést to v pravý okamžik a hlavně co nejrychleji. Nepřehánět to s těmi zpětnými přihrávkami, mezi obránci, mezi vracejícími se záložníky a obránci, hlavně ne kolem pokutového území. Mít patřičný, jak se říká „tah na bránu“. Proč Karviná měla tolik brejků a my ne. Umí míč lépe a pohotověji zacentrovat, lépe zpracovat, kombinovat a vystřelit? Asi ano. Tak se snažme ji v něčem napodobit, a ne váhat, až nakonec prováhat. Mužstvo na mě často působí, řekl bych takovým vlažným až laxním dojmem, ustrašeným a nedůrazným projevem. Toto je zapotřebí změnit a nasadit do hry patřičné odhodlání a bojovnost, zdravou agresivitu a pohyb, technický um a víru ve své vlastní schopnosti. Tedy profesionalitu!!! Do dalších utkání přeji Dukle hodně zdaru. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Když jsem si znovu pustil video (sestřihy utkání), tak mi to nedá a musím se zde vyjádřit konkrétněji. Podle mě je ta naše obrana slabá a nesehraná. Zařadil bych do ní Pirocha, Baraca jsem viděl na vlastní oči, na můj vkus je na krajního obránce „dosti děravý“, ofenzíva, do které se rád zapojuje, by mu jakž takž šla. Peterku bych do obrany nestavěl, takové hrubky jako předvedl v posledním zápase, se s postem stopera neslučují. Rád bych se mýlil. Krcha a Zapletala nebudu hodnotit, viděl jsem je málo a jen na videu, neznám je. Podle mě je velká škoda, že jsou momentálně zranění, podle mě dobří obránci, a sice Holiš a Svoboda. Jinak nevím, kdo by se momentálně z mladých dal do obrany vhodně zařadit, neznám je. Na postu brankaře bych zavedl zipovou metodu, tedy aby se brankáři střídali. Ať je nějaká konkurence a ať mladí získávají zkušenosti. Vždy je lepší si přímo v zápase ověřit, jak na tom jsem. Jak se lidově říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti, tedy na hřišti. Ostatní posty nebudu hodnotit, ale jak jsem již dříve předeslal, na některé se dá “docela dobře koukat“. Nevím, jestli tyto příspěvky čtou i třeba trenéři, jestli ano tak doufám, že mě nepošlou někam. Dukle přeji do sobotního klání hodně zdaru. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Souhlasím s tím, že právě ta kvalita tomu chybí. Jen na málo hráčů z mužstva se dá koukat, kteří svou hrou navodí u fanoušků příjemný fotbalový zážitek. Opět dostáváme, promiňte mi to vyjádření, „stupidní góly“. Nejenže je dostáváme v samém konci zápasu nebo dokonce v prodloužení, ale daleko horší je, že je dostáváme po hrubých, a to je slabé slovo, chybách v defenzivní činnosti. Znovu musím zopakovat, že obránce se musí věnovat v prvé řadě defenzivní činnosti (ale to je i předvídání herních situací, jištění spoluhráčů, mít optimální vzdálenost na ofenzívu soupeře, atd.), ofenzivní činnost, to je pro obránce pouze nadstavba. Při první brance se krajní obránce nesmyslně vytahuje na protihráče, kterého ovšem nedostoupí včas, ale horší je, že u postranní čáry nechává za sebou zcela volného protihráče, který se po perfektně prodlužující přihrávce dostává do brejku, jelikož zde má úplně volné pole (jeho stíhání Barac úplně vzdává, vracející se Moulis také nestačí) a brejk vyřeší parádně, v optimální chvíli posílá přesnou přihrávku na nepokrytého nabíhajícího spoluhráče na přední tyči, který nikým neatakován akci hbitě zakončuje. Zde byly další dvě chyby našich hráčů, nebudu je konkretizovat!!! Na této akci je parádně vidět, jak je důležité ji provést především rychle, neváhat, včas a přesně poslat přihrávku do náběhu, znovu opakuji, do náběhu, ne otálet, až se mi všichni vrátí. Samozřejmě, hráč, který byl v brejku, mohl zvolit i jiné řešení, nemusel rychle přihrávat, mohl to táhnout sám, ale tam by ho již asi křižoval náš obránce (tuším Krch), a kdoví, jak by to dopadlo. Dle výsledku, ovšem zvolil optimální řešení. Pustil jsem si sestřih zápasu Karviná – Prostějov. Doporučuji je pustit hráčům, s patřičným výkladem. Karviná se s tím nepáře. Žádné závratné kombinace, s ofensivní přihrávkou hráči neváhají, posílají ji již od půlící čáry – na střed, po křídlech, centry ze středu, po stranách pokutového území, žádné krkolomné kombinace v pokutovém území, ale přesná a pohotová střela i hlavička, z pokutového území i mimo ně. Ale hlavně včas a pokud možno přesně (to znamená, někdo musí umět přihrát, a ten druhý se musí umět dobře ukázat a naběhnout). Druhý gól padl po další VELEHRUBCE. Po výkopu soupeřova brankáře na naší polovinu hřiště, na skákavý míč nedůrazně nabíhá náš první hráč, druhý hráč prohrává hlavičkový souboj a třetí hráč (podotýkám poslední – Peterka), kontaktuje protihráče, který si zpracovává předešlou hlavičku, ale tak nešťastně, že se ho snaží obejít z levé strany (radikální chyba) a zmocnit se míče, ale ten udělá pohotově stahovačku na opačnou stranu a přímočaře vyrazí do rozhodujícího brejku. Zde přece musí platit zásada, že poslední hráč musí soupeře zastavit i kdyby měl dostat červenou. A nevidím to poprvé u našich hráčů, že často i před vlastním pokutovým územím si počínají, jako by si vůbec neuvědomovali, že především brání prostor za sebou a svou vlastní branku (často se snaží soupeře atakovat z boku, čímž mu umožní uvolnit se dopředu, klidně ho přeběhnou a nejistí si zadní prostor, nesmyslně se v tomto prostoru pokoušejí kličkovat, atd.). Nevím, z jakého důvodu nehraje v obraně Piroch! Do konce základní části chybí 4 zápasy. Podle mě byly prohry s Příbramí a Táborem zcela zbytečné. Jestli má mužstvo nějakou sílu, tak to musí ukázat především v zápasech s Karvinou a Líšní. Chce to výkon plný bojovnosti a nasazení, a možná přijde i ta kvalita. Přeji Dukle do dalších utkání hodně zdaru. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.

Reakce na :

Zdravím všechny Dukláky,
musím se přiznat, že po utkání s Chrudimí jsem byl z výkonu mužstva dosti zklamaný. Mužstvo na mě působilo unaveným dojmem. Chyběl lepší pohyb, rychlejší dostupování soupeře, přesnější přihrávky, při hře do plných, což bylo po většinu zápasu, tomu chyběla lepší myšlenka, pohotovější a přesnější střela. Hodně prováděných standartních situací bylo nepřesných. Při náběhu v pokutovém území se musí hráči snažit ukazovat před soupeřem a ne opačně, potom se těžko dostávají k míči a musí se snažit uvolňovat do volných prostor a po přijetí přihrávky, pohotově a přesně vystřelit. Někdy si tu kombinaci v pokutovém území zbytečně komplikují. V jednoduchosti je síla. Minule jsem Moulise chválil, ale tentokrát mu musím připsat podíl na prvním gólu, jelikož si při standartní situaci nepohlídal hráče Juliše, který ho v náběhu ve vápně přetlačil (což by se nemělo stát) a pohotově zakončil hlavou. A ještě k tomu zápasu s Příbramí. Všechny tři góly padly po hrubých chybách v defensivní činnosti. Historie prvního gólu v naší síti započala doslova školáckou chybou. Dva naši poslední obránci si přihrávají na vlastní polovině asi na vzdálenost cca pěti až šesti metrů, přitom přihrávka jde přesně na nohu soupeřova hráče, který se vrací. Hned jsem si říkal, to není možné, on je buď slepý, nebo úplně vyvedený z míry v této situaci, jakoby měl momentální zkrat a nevěděl, co s míčem udělat. Historie druhého gólu představoval výkop brankaře, po kterém následoval hlavičkový souboj, na který navazovala útočná hlavička soupeře do brejku, který naše obrana nezachytila. Já jsem v minulém příspěvku neprosazoval ofenzívu za každou cenu. Ta by měla být promyšlená, ne zbrklá, ne ukvapená složitými a nepřesnými přihrávkami, na míči silná, zkrátka by se měla vyvarovat náhlých ztrát míče, které většinou vedou k brejkovým situacím. Musí platit zásada, i když mužstvo útočí, musí mít zabezpečenou obranu. To znamená, musí si hlídat soupeře na hrotu. Často se stává, že si od hráče nechávají velký odstup a potom při přesné přihrávce do brejku hráče těžko a pozdě stíhají, což je zásadní chyba. Obránce by měl mít soupeřova útočníka v optimální vzdálenosti stále pod kontrolou, tak aby zvládal ofsajd systém nebo brejkové situace (právě systém hry na tři obránce tyto situace přečíslení v brejkových útocích velice často nabízí). Totéž platí a snad ještě ve větší míře při obranné činnosti v pokutovém území. Zde musím mít pokryté hráče soupeře, potom mě přihrávka na volného hráče nemůže překvapit. Zde by měla platit zásada, co nejméně míčů do tohoto území pustit. To znamená, soupeře rychle dostupovat už před pokutovým územím nebo po křídlech, aby do tohoto území nemohl nejenže vniknout, ale i pohodlně přihrát nebo zacentrovat (a zde jsme zase u té tříčlenné obrany, které musí nutně vypomáhat záloha!!!). Uvedu ještě jednu situaci z tohoto utkání. Je centr do pokutového území, obránce vyhlavičkuje míč před pokutové území, tam si ho zpracuje náš hráč a rychle si to s ním namíří šikmo do středu hřiště do minimálně trojice soupeřových hráčů, míč samozřejmě ztratí a v mžiku tu máme brankovou příležitost soupeře. Takových situací v zápase bylo více, nebudu je popisovat. V defenzívě platí základní pravidlo, vždy odklidit míč od středu a vyvarovat se křížných přihrávek středem hřiště, což je vždy riskantní z hlediska brejků. Toto by už měl mít dospělý fotbalista zažité, vždyť přece pracujeme s profesionály!!! Do dalších utkání přeji Dukle hodně zdaru, ať se jí daří, ať má i kus toho pověstného štěstíčka, ale to jak se říká, přeje připraveným a bez bojovnosti a patřičného nasazení to asi nepůjde. Loučím se s pozdravem „sportu zdar a fotbalu zvlášť“.