Článek v Hospodářských novinách Fotbal, jóga, divadlo. Dukkla trénuje mladé pro hru i život ZDE
Palec hore pro Duklu!
Zdravím, pane Hubáčku,
začnu od jádra věci, abych nenatahovala lajnu. Tento e-mail není pro Vás, ale moc Vás prosím o předání kolegům, kterých se týká. Třeba i mládeži ;) A pokud máte Duklu a své zaměstnání rád, což se předpokládá, udělám radost nakonec i Vám.
Dočetla jsem právě páteční vydání Hospodářských novin, které v práci čas od času zcizím (a dobře dělám). Velmi mě zaujal rozhovor o mládeži Dukly s pane Fišarem a dalšími.
Chci jen říct, že na mě udělalo velký dojem, jak profesionální přístup na Julisce vyznáváte a praktikujete. Dělá mi to vážně radost, protože fotbal je už několik let mou velkou radostí. Útěk do krásného světa zeleného pažitu, slunečních paprsků hřejících skrze střechu tribuny a pokoukání na 90 minut plných čutání probouzející ryzí emoce.
Přesto všechno, jak se píše v článku - tahle krásná hra nesmí bránit v životě. Musí zůstat krásnou hrou. Souhlasím s tvrzeními a pohledem v článku. Rozšiřování obzorů, aby se lidé naučili neopouštět pro jednu věc okolní svět, ale brát život jako celek. Po vyhoření už je na nastartování pozdě. Je skvělé, že to kluky učíte. Úplně jim závidím.
Upřímně, nechápu, jak to nechápou oni rodiče, ale vím, takto to prostě chodí.
Přeji Vám hodně chápajících rodičů, kteří chtějí pro své děti skvělý život, ne jen plné konto. V životě jde totiž vždycky o to, jak ho prožijte, jaký člověk z vás bude, ne o to, že jste měl pár dní slávu a prachy v kapse. Taky pevné nervy a výdrž, jdete správnou cestou, i když to někdy může vypadat, že to taky není všechno, neměňte směr.
Až se narodí můj syn, možná neskončí v Dukle, ale rozhodně vím, podle čeho budeme vybírat.
Velké pozdravy do šatny klukům, panu Fišarovi a celému zbytku zasloužilého týmu. Držím palce, fotbalu zdar!
Mimochodem, jsem fanynka Plzně, ale mezi inteligentními lidmi přece nejde o to, odkud kdo pochází...
Důležitý je pohled na věc =)
Andrea B