“Řekla bych si, že jak rychle ta letošní fotbalová sezóna začala, stejně rychle skončila. Ale i za tu krátkou dobu máme tolik vzpomínek a zážitků. Tolik nového jsme se naučili, spoustu nových kamarádů potkali. Zažili už výhry i prohry. Zatraceně těžké zápasy i soupeře, které jsme si namazali na chleba:). A všechno dohromady má jedno společné. Ať je vedro nebo mráz, ať fičí, leje nebo padají trakaře, nás to baví...strašně nás to baví...baví nás to tak moc, že s tím nechceme přestat. A tak ta naše sezóna neskončila. My jedeme dál. I přes všechny překážky, které nás teď potkávají. Nevzdáme se. Společně se prokoušeme touhle nelehkou dobou a budeme se těšit, až se zase všichni dohromady potkáme na jednom hřišti a vydáme se vstříc dalším nezapomenutelným zážitkům. Všem vám patří obrovský dík...trenérům, že se nezalekli a vymysleli pro nás alternativy, jak nepřijít o fotbal...rodičům, protože bez vaší spolupráce, pomoci a aktivity bychom to nezvládli...a samozřejmě děvčatům, která jsou pro nás motorem a jejichž nadšení a zápal nás žene dál.”
Takové bylo mé zamyšlení nad podzimní částí sezóny na začátku listopadu. Dnes jsme přibližně o dva měsíce dál a kde jsme teď?
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)
Jsou věci, které se změnily, třeba počasí:), je trochu větší zima, občas mrzne. Už napadl i sníh. Změnila se i situace kolem sportu. Chvilku to dokonce vypadalo, že bychom se pomalu mohli začít vracet do normálního tréninkového režimu. Ale opravdu jenom chvilku.
Pak jsou ale věci, které se nezměnily. S fotbalem jsme ani na chvilku nepřestali. Věnujeme trénování mnohonásobně více času než za normálních okolností, tak abychom mohli nabídnout děvčatům individuální tréninky. Trenéři se stali i z nás, kteří jsme se tomu dlouhou dobu bránili:). Trávíme hodiny a hodiny vymýšlením a přípravou domácích aktivit pro holky, tak aby je to neustále bavilo a aby se i ony samy rády a s nadšením věnovaly sportu, kdykoliv je to jen možné. Aby to pro ně byla hra a zábava, nikoliv povinnost a dril.
Často ve svém okolí slýchám, jací jsme blázni. Že veškerý volný čas věnujeme fotbalu a žijeme jen fotbalem. Možná je to pravda. Ale jedna z věcí, která se také nezměnila je, že nás to prostě strašně baví. A když vidíme, jak se holky neuvěřitelně zlepšují a posouvají ve svých individuálních dovednostech a jak jsou šťastné a nadšené z každého tréninku a z každého malého úspěchu, nemůžeme s tím přestat. Radost je nakažlivá a tak si ji předáváme navzájem a pokud to jen trochu půjde, tak v tom budeme pokračovat tak dlouho, jak jen bude potřeba.
Kája Myslíková
.jpeg)