Československá reprezentace hrála ve své historii s Argentinou do dnešního dne celkem šestkrát. Maradona proti nám nastoupil v přátelských utkáních v roce 1980 a 1982. Zápasy byly chudé na góly: 1:0 pro Argentinu a 0:0.
Právě v bezgólovém duelu hájil branku Československa duklák Karel Stromšík. „Dobře si na to pamatuji. Vím, že po městě jsme viděli spoustu lidí s dresem a číslem 10 na zádech. Všichni byli do Maradony úplně zbláznění, nic takového jsme předtím nikdy neviděli,“ povídá.
„Na hřiště nastupoval jako poslední a celý stadion byl ve varu. Byl to virtuóz a pro všechny velký idol,“ říká Stromšík. A jak ho vnímal při zápase? „Podle mě žádnou šanci neměl, ale několik jich připravil.“
Ještě blíže měl ve stejném utkání k Maradonovi další duklák v sestavě Jan Fiala. Na legendu totiž hrál „osobku“. „Domluvili jsme se, že na naší polovině ho budu mít já, za půlkou jsme na něj byli se Standou Pelcem dva,“ vybavuje si Fiala.
„Musím říct, že jsem nehrál proti nikomu lepšímu. Byl podobný Messimu, ale měl delší krok. A jeho kreativita byla neuvěřitelná. Jsem rád, že jsem ho ubránil a Argentina nám nedala ani gól. Měl jsem z toho skvělý pocit.“
Zápas se hrál ve městě Mar del Plata asi 400 km od Buenos Aires. Našlapaná ochozy hltaly každý Maradonův pohyb. „Bylo to vynikající utkání, i když nepadly branky. Maradona dokonce kopnul balon mezi diváky a ti se mohli zbláznit,“ směje se.
Žádný suvenýr si ale reprezentanti z památného duelu nepřivezli. „Dnes bychom si vyměnili dres a měli bychom vzpomínku. Dřív to tak nebylo, ale i tak to pro nás byl fantastický zážitek.“
Alespoň do jednoho z výše zmíněných zápasů proti Argentině zasáhli z Dukly také Zdeněk Nehoda, Stanislav Pelc, František Štambachr, Petr Rada a Ladislav Vízek.