Původem Břevnovák Jaroslav Vejvoda dovedl fotbalovou Duklu Praha k šesti mistrovským titulům z jedenácti, jež klub v historii získal. Bezpochyby patří mezi největší trenérské osobnosti čs. fotbalu všech dob, z hlediska počtu získaných titulů je nejúspěšnější! Jim vedená mužstva byla 8× mistrem a 2× zvítězila v pohárové soutěži.
Na konci června 1960 převzal Vejvoda Duklu po Bohumilu Musilovi a nastartoval tehdy skvělou éru klubu, do níž se kromě čtyř domácích titulů „vešly“ i čtyři triumfy v Americkém poháru, start klíčových hráčů Dukly v reprezentačním dresu na úspěšném mistrovství světa v Chile i na ještě úspěšnějším mistrovství Evropy v Bělehradě, Zlatý míč pro Josefa Masopusta v roce 1962 a účast Masopusta s Pluskalem ve světovém výběru FIFA proti Anglii o rok později.
O pět let později, když se mužstvu přestalo dařit tak, jak na Julisce bývalo léta předtím zvykem, se musel Vejvoda z trenérské lavičky předčasně poroučet. A protože nebyl voják z povolání, nýbrž občanský pracovník, oznamovala mu zprávu o vyhazovu, přesněji o předčasném ukončení smlouvy, členka závodního výboru ROH. Mimochodem, povoláním zdravotní sestra. Vejvoda odešel trénovat do Polska, ale nezahořkl. A když se potom na Julisku vracel, dovedl Duklu ještě ke dvěma ligovým prvenstvím.
Podle pamětníků byl Vejvoda zásadový a důsledný. Až paličák. Také byl mimořádně inteligentní a skromný, měl za sebou kariéru úspěšného hráče – mohl se pochlubit dvěma tituly mistra ligy(!) – i bohatou trenérskou praxi. Především však byl přístupný novým věcem a poznatkům. Mezi hráči Vejvoda zásadně nerozlišoval. Starý, nebo mladý. Slavná hvězda, nebo nováček.
Jaroslav Vejvoda uspěl v armádním klubu, který měl ve srovnání s jinými ligovými oddíly přece jen určitá specifika. Úspěchy sbíral nejenom u specifického pražského oddílu. Vejvoda totiž trenérsky uspěl i ve varšavské Legii, což bývala obdoba naší Dukly, protože ta v polské lize reprezentovala polskou armádu a u našich severních sousedů to byl nejoblíbenější tým.
Jaroslav Vejvoda zemřel 29. července 1996 ve svém rodném městě – v Praze. Odešel ve věku 76 let. Jeho nezapomenutelný přínos pro Duklu Praha a celou československou kopanou připomíná pamětní deska umístěná na Julisce. Odhalil ji osobně nejúspěšnější hráč Dukly Vejvodovy éry Josef Masopust.
Fotbalová kariéra:
- 1930–1934: SK Břevnov
- 1934–1942: SKEP Praha
- 1942–1948: Sparta Praha
- 1948: Dynamo Praha (Slavia Praha)
- 1948–1953: VŽKG Vítkovice
Trenérská kariéra:
- 1954–1958: VŽKG Vítkovice
- 1958–1960: Baník Ostrava
- 1960–1965: Dukla Praha
- 1966–1969: Legia Varšava (Polsko)
- 1969–1973: Dukla Praha
- 1973–1975: Legia Varšava (Polsko)
- 1975–1980: Dukla Praha
Přehled největších fotbalových úspěchů:
- v reprezentaci jedno utkání, jedna branka
- v lize 121 utkání, 55 branek
- 1944: mistr Československa (Sparta Praha)
- 1946: mistr Československa (Sparta Praha)
- 1948: mistr Československa (Sparta Praha)
Přehled největších trenérských úspěchů:
- 1961: mistr Československa (Dukla Praha)
- 1961: vítěz Československého poháru (Dukla Praha)
- 1962: mistr Československa (Dukla Praha)
- 1963: mistr Československa (Dukla Praha)
- 1964: mistr Československa (Dukla Praha)
- 1965: vítěz Československého poháru (Dukla Praha)
- 1966: mistr Československa (pouze podzim – Dukla Praha)
- 1977: mistr Československa (Dukla Praha)
- 1979: mistr Československa (Dukla Praha)
- 1961, 1962, 1963, 1964: vítěz Amerického poháru (Dukla)
- 1969: mistr Polska (Legia Varšava)
- 1970: přechodný trenér reprezentace (3 zápasy)
- nositel medaile Dr. Miroslava Tyrše