Máme za sebou první část sezóny, kterou bych z mého pohledu považoval za vydařenou. Pro holky z ročníku 2006 bylo velké hřiště novinkou. Za velké pomoci starších děvčat, které již měly rok velkého hřiště za sebou, se holky se změnou popasovaly velice dobře.
Začátky byly především o pochopení konceptu hry na velké hřiště, který jsme se holkám snažili „vtlouci“ do hlavy. Děvčata naši představu hry v hlavě ovládaly tak, že kdybychom je o půlnoci probudili, dokázaly by nám ji, bez sebemenšího problému, odříkat i pozpátku. 😁 Přestože se nám, ze začátku, nedařilo tuto představu přenést na hřiště, zápas od zápasu holky začaly tyto myšlenky postupně do hry vkládat automaticky, což bylo naším cílem.
Mám radost, že mohu pracovat s tak skvělými děvčaty, jak po fotbalové, tak osobnostní stránce. Nasazení, výkony, které předvádějí a bojovnost zároveň s radostí, které vkládají do hry jsou neuvěřitelné. Děvčata na každý trénink/zápas chodí vysmátá od ucha k uchu, i když se nedaří/prohraje, v týmu panuje pokaždé pozitivní nálada, a to je nejdůležitější. Jedině tak, se dokážeme posouvat dál a pracovat jako tým.
Podzimní část sezóny nám ukázala nedostatky, na které se v průběhu přípravy zaměříme a věřím, že do jarní části sezóny vkročíme připravení, vysmátí a v plné síle.