Zápas se Slováckem byl hodně hořkou tečkou za celým podzimem, že?
Pořád to v nás ještě je. Když už jsme ustáli ty zápasy, kdy jsme podali dobrý výkon, ale nevyhráli a pak zvládli zápas ve Zlíně, tak jsme věřili, že se na Slovácko připravíme dobře. Vše nasvědčovalo tomu, že to zvládneme a ještě v 80. minutě bych nevěřil, že ten zápas prohrajeme. Nicméně stalo se, je to hořké.
Soupeři i novináři hru Dukly chválí, hrajete nejhezčí fotbal za poslední sezony, přesto bez bodů. Čím to je?
Nastala spousta změn. Dotahování ztráty je nejnáročnější faktor celého toho zápasu. Máme hráče, kteří jsou emotivní a musíme zapracovat na mentální stránce, aby šly ty emoce správným směrem.
Poté, co jste nastoupil, se vám bodově dařilo, pak přišla série bez výhry. Co se stalo?
Pokud hráči cítí změnu trenéra pozitivně, tak několik nejbližších týdnů se dobře pracuje, protože hráči jsou maximálně nastartovaní a otevření. Chytili to dobře, pozitivně prospěly i postové změny, byly jsme produktivní. To nám pomohlo, ale za nějaké tři týdny začnete pracovat hlouběji a pak to třeba nějakou dobu trvá, než si na to hráči zvyknou a nastaví si automatismy. Tím si vysvětluji ten výpadek.
Dá se vybrat jeden zápas, který byl pro vás osobně nejpovedenější, a naopak ten nejhorší?
Podle statistického hlediska jsme podali nejhorší výkon ve Zlíně. (směje se) Propojilo se ale hodně věcí a vyhráli jsme ho. Každopádně nejhorší zápas jsme podle mě zahráli v Příbrami. Tam jsme nebyli schopní v posledních dvaceti minutách na nic zareagovat, na rozdíl od jiných zápasů.
A nejlepší?
Vybral bych dva. Z pohledu „rozdání si to na férovku“ to byl zápas s Libercem, kdy se létalo nahoru dolu s šancemi na obou stranách. A pak zápas s Brnem, kdy jsme vedli, skoro ho ztratili, ale nakonec to otočili a vyhráli.
Máte za sebou úvodní „půlsezónu“ v roli hlavního trenéra A mužstva. Je to výhoda, že jste mezi trenéry nový a "nezaháčkovaný" v tom prostředí?
Vůči všem trenérům mám veliký respekt. Občas mám pocit, že si ani nezasloužím jim tykat a oslovuji je "trenére". Myslím, že pro mě nebyla ani výhoda, že jsem vzešel tady odsud z klubu. Za ty tři měsíce jsem tým poznal úplně jinak a zjistil, že ho vůbec neznám. Že jediné, co znám, je to, jak chce Dukla hrát. Věděl jsem, na čem zapracovat, ale najednou jsem viděl, že hráči musí být na některé věci připraveni daleko lépe. Jeden vedle druhého má na čem pracovat. Na nás bude je přesvědčit, aby všem novým podnětům věřili a semkli se, abychom do budoucna udělali silný tým. Takový, jako tu byl, když Dukla postoupila do první ligy a první dvě sezóny poté.
Jaký je zimní program?
Kluci dostali individuální plány. Nastavili jsme si cestu, kterou je potřeba jít, aby se kluci udržovali a přišli připravení. Byla by ztráta času, kdybychom první týden přípravy museli probouzet medvědy. Ten čas musíme maximálně využít. Volno budou mít kluci zhruba 23 dnů, něco mají doporučeného, něco povinného.
A jaký je plán ohledně přátelských utkání?
Prvních 14 dnů chceme hrát jen mezi sebou, abychom pracovali koncentrovaně bez dalších vlivů. Musíme udělat základní krok ke stavbě hry a zkvalitnění jednotlivých fází. Budou nějaké změny v kádru, tak podle toho, jací hráči přijdou, chceme udělat přípravu přesně na míru toho týmu. Sejdeme se 3. ledna, 14 dnů přípravy a pak začnou přípravné zápasy. Začneme s Vlašimí, pak jedeme do Berlína, máme dvojzápas se Žižkovem a na soustředění v Turecku budeme mít tři kvalitní soupeře.