Jak hodnotí trenér prvního týmu podzimní část sezony, co ho překvapilo, jak jsou na tom jeho svěřenci po zdravotní stránce a kde plánuje přes zimní přestávku posilovat, se dočtete v rozhovoru pro náš web.
Jak hodnotíš podzimní část sezony?
Komplexně by se podzimní část sezony dala zhodnotit jedním slovem - průměr. V létě jsme přistoupili k větší obměně kádru, přišlo 10 nových hráčů, takže panovala taková obava, aby nepokračovalo nevydařené jaro. To se nestalo, ale současně si myslím, že z tak rozjetého podzimu, jako jsme měli, se dalo vytěžit mnohem více. Rozdělil bych podzim na tři části, měli jsme těžký úvod, kdy jsme poměrně obstáli a udělali jsme dost bodů. Do tohoto období spadá i vítězství v Boleslavi nebo doma se Spartou. Pak přišla taková střední část, kdy jsme výsledkově propadli dvakrát venku a trochu to s námi zacloumalo. Z tohoto období si cením toho, že mužstvo dokázalo po takovém debaklu následující zápas vyhrát. Zvládli jsme i „povinné“ utkání, jako v Hradci a povedli se i utkání doma. K tomu, abychom byli spokojení úplně, chybí ten dobrý závěr, za který považuji Teplice a Boleslav. Kdybychom měli 23 bodů, tak by byl pohled na podzimní výsledek při té vyrovnanosti v tabulce úplně jiný, ale bohužel jsme ta utkání nezvládli. Máme 20 bodů což je takový průměr. De facto to není tak daleko k 4. -5. místu, ale stejně tak to není daleko k místu 15.
Zmiňuješ vyrovnanost v tabulce, jak tedy hodnotíš celou probíhající soutěž? Co tě překvapilo?
Všechna mužstva, kromě těch prvních čtyřech, Sparty, Plzně, dneska Jablonce a Boleslavi, jejichž kvalita kádru a rozpočty je předurčují k tomu, aby měla ambice hrát o poháry. Ty ostatní týmy, dokud nedosáhnou 30 bodů, mají prvotní cíl záchranu a klid na práci, aby mohly hrát taky trošku fotbal. Někomu se povedl začátek, třeba Ostravě, postupem času se to vyrovnalo, někdo se naopak zvedl ve druhé půlce. Největším překvapením je pro mě 15. místo Liberce, protože to je mužstvo, které ještě na jaře hrálo úspěšně poháry a dneska jsou v tom boji možná nejvíce.
Vrátíme se opět k Dukle, co bylo podle tebe největším pozitivem podzimu?
Myslím, že se ukázalo, že je mužstvo živé a má předpoklady pro to, aby bylo i lepší. Je mladé, až na Patrika Gedeona a Honzu Vorla, to jsou hráči začínající a z toho plyne i jejich určitá nevyrovnanost. V začátku jsme udělali dost bodů, měli jsme problémy s ofenzivou, ale fungovala perfektně defenzivní fáze. Například v prostřední části jsme začali góly dávat, ale paradoxně začala „haprovat“ obranná fáze a dostali jsme dvakrát vekou „dardu“ a v závěru se zase obrana stabilizovala, ale přestali jsme dávat góly, ač na to šance byly.
V této sezoně si musel poprvé řešit, kdo bude brankářskou jedničkou, je to obtížné?
Každý brankář je rád, když ví na čem je. U nás byl úvod soutěže takový, že Filip Rada se zranil a Martin Chudý musel do brány, asi kdyby byl Filip zdravý, tak by tomu tak nebylo, ale Martin se svojí šance chytil a mužstvu pomohl skoro v každém zápase nějakým důležitým zákrokem. Pak nastala doba, kdy jsme doma prohráli zápas s Bohemkou na základě špatné rozehrávky a na Slovácku jsme dostali pět gólů, kde se na některých podepsal i Martin, a proto jsme se rozhodli pro změnu. Do branky šel Filip, vyhráli jsme s Jihlavou, ale pak dostal šest gólů od Jablonce, rozhodli jsme se ho tam nechat. Následovaly zápasy bez porážky, kdy mužstvo šlapalo, a nebyl důvod ke změně. Ten nastal až po zápase se Slavií, kde Filip chyboval, a proto jsme vrátili do brány Martina. Víceméně to je poprvé, co vnímáme, že je brankářská dvojice vyrovnanější a oba ví, že ze stejné pozice budou startovat i teď v zimě a o post jedničky budou bojovat.
Je to lepší pro brankáře, když ví, že má v týmu konkurenci?
To záleží na typu hráče, někdo potřebuje jistotu, někdo zase něco jiného. Je to ale fakt, který všichni musí přijmout a postavit se tomu.
Jak to vypadá s hráči po zdravotní stránce?
Během podzimu se vrátil do sestavy Néstor, bohužel po odehrání pár zápasů si v Teplicích zranil druhé koleno a ukázalo se, že se jedná o přetržený křížový vaz, takže ho čeká znovu půlroční pauza. Je to smůla, ale takový fotbal je, když jsem hrál, tak jsem zažil něco podobného. Nyní má po operaci a po Vánocích nastoupí rehabilitaci s Tondou Čepkem. Věříme, že už v létě se vrátí, bude delší dobu pracovat pro klub a ukáže své kvality. Róbert Kovaľ dokončuje rehabilitaci a od začátku přípravy by měl být k dispozici. Honza Vorel už normálně trénoval a teď se nově zranil J.D. Beauguel, který si přetrhl vaz v kotníku.
Máš teď po bezprostředním konci sezony představu o případných posilách?
Seděli jsme se sportovním vedením klubu a bavili jsme se o tom. V létě byla obměna velká, ale i přesto by nějaký zásah do mužstva být měl. Pro nás to je i tentokrát nutnost, protože efektivita našich křídel nebyla taková, jakou bychom si představovali, takže s tím musíme něco dělat. Zároveň vidíme, že když nehraje Honza Vorel, tak je naše obrana hodně mladá a pokud by na jaře měly vzniknout těžší chvíle z hlediska psychiky, tak by tam měl také jeden zkušený hráč platnost, takže se to budeme snažit teď přes přestávku řešit.
Vrátí se někdo z našich hráčů zpět z hostování do zimní přípravy?
Z hráčů, kteří jsou na hostování, se do přípravy pravděpodobně nikdo vracet nebude. Dáme šanci hráčům z juniorky a to Danielovi Reiterovi, Danielovi Tetourovi (ml. bratr Davida Tetoura), Ondřejovi Brejchovi a Ladislavovi Vopatovi.