Ladislav Přáda
Než Ladislav Přáda těsně před vánočními svátky roku 1995 zemřel, občas ho fanouškové potkávali v pražských putykách a výčepech. Většina z nich netušila, že tomuto podivnému muži, který vyhlížel jako ošumělý bezdomovec, kdysi tleskaly vyprodané stadiony. Býval kanonýrem, který měl talent na to, aby se stal ještě excelentnějším střelcem než slávista Pepi Bican.
Josef Masopust na Přádu vzpomíná jako na fotbalistu s mimořádným talentem: „Hrával buď vysunutého středního útočníka, nebo levou spojku. Vždy na špici útoku. Brilantní zakončování akcí bylo jeho nejsilnější stránkou. Byl ale také skvělý driblér a dokázal s míčem dělat zázraky. Přitom sám do poslední chvíle nevěděl, co s ním udělá. Jeho přeskakovačky byly až neuvěřitelné. Kdysi jsem mu řekl, že si jednou nohy zaplete jako vánočku. A on na to, že se není čeho bát, protože on má nohy ohebné. Takže se mu zase vrátí zpátky…“
Pražák z Proseka, kterého si starší generace fanoušků mylně zařadila mezi Severočechy, svůj mimořádný fotbalový talent bohužel promarnil. Sklenka pro něj znamenala víc než životospráva a disciplína… Ke smůle Přády i naší kopané.
S fotbalem Ladislav začínal skutečně na severu Čech. A to Trnovanech u Teplic, kde se o něj starala jeho babička. První góly střílel ve stejném klubu, který o něco později vychoval Jana Brumovského. Po Trnovanech prošel Přáda libereckými kluby ČSSZ a Slavojem. V roce 1954 narukoval na vojnu do ÚDA Praha. Na Strahově se ovšem trenérovi Karlu Kolskému nehlásil žádný vyplašený bažant, nýbrž ligový kanonýr, který za liberecký Slavoj nasázel soupeřům sedm branek.
Čich na góly pak prokazoval i ve vojenském týmu. V jeho dresu odehrál tři ligové ročníky. V tom prvním se zapsal do střelecké bilance pěti brankami. V dalším už nastřílel 17 branek – stejně jako Zdeněk Nehoda o čtyřiadvacet let později. Jenže Nehoda to dokázal v třiceti mistrovských zápasech, kdežto Přádovi jich stačilo pouhých dvaadvacet… V roce 1956 se Dukla stala mistrem ligy a Přáda jí k tomu pomohl tuctem gólů.
Trenér Karel Kolský měl s Přádou nekonečnou trpělivost. Opakovaně mu odpouštěl jeho opilecké průšvihy, opakovaně mu dával šanci. Dokonce určoval některé hráče, aby ho hlídali… Jenže Přáda byl prostě Přáda… A když se v bufetu štvanického zimním stadionu namazal a v důstojnické uniformě začal „kontrolovat“ bruslící návštěvníky, Kolskému došla trpělivost. Přáda v Dukle skončil. Ze Strahova odešel do RH Brno a hned tam nastřílel dalších osm ligových gólů. Ještě předtím podstoupil protialkoholní léčení.
Zdálo se, že si Ladislav Přáda vzal poučení ze všech svých předchozích malérů k srdci. Jenže on pít nepřestal, ani když končil svou zpackanou kariéru v Hradci Králové, v Kutné Hoře a v Příbrami. Dožil se třiašedesáti let.
Fotbalová kariéra:
- Hvězda Trnovany
- ČSSZ Liberec
- Slavoj Liberec
- 1954–1956: ÚDA, Dukla Praha
- 1957–1958: RH Brno
- od 1958: v nižších soutěžích Spartak Hradec Králové, Baník Příbram, Dynamo Kutná Hora
Přehled největších fotbalových úspěchů:
- 1953–1956: jedenáct reprezentačních utkání, pět branek
- 1955: sedmnáct ligových branek (ÚDA Praha)
- 1956: mistr Československa, dvanáct ligových branek (Dukla Praha)
- 41 ligových branek (ÚDA, Dukla Praha – 29 branek)