NEŠŤASTNÁ FOTBALOVÁ LEGENDA název v květnu vycházející knihy Jiřího Macků o fotbalové legendě Ladislavu Přádovi, který v Dukle působil v letech 1954-1956. Reprezentant, jehož kariéra po roce 1956 záhy skončila. Z knihy vám přinášíme krátký úryvek.
Do reprezentace po pěti ligových zápasech
(Na jaře 1953 přestoupil devatenáctiletý Ladislav Přáda z týmu Somet Trnovany, vítěze krajského přeboru, do Slavoje Liberec, úředně vyslaného do nejvyšší fotbalové soutěže zvané Přebor republiky. Stačilo pouhých pět mistrovských zápasů, a fotbalový bažant dostal triko se lvíčkem na hrudi…)
Zatím zkušebně ho premiérově propotil 27. května ve vršovickém Dolíčku v přípravě proti uniformované koalici ÚDA Praha/ČH Bratislava. Národní tým v sestavě Reiman (Dolejší) - Šafránek, Trnka, Novák - Zuzánek, I. Urban - Laskov (Pavlovič), Pažický (Hemele), Přáda, Crha a Vlk zvítězil 5:1 i s jedním gólovým příspěvkem nováčka v centrforvardu.
Nechyběl ani v přípravě s dalším armádním ligovým týmem, v níž obranný pancíř Tankisty zničilo šest přesných zásahů.
Zvláštní pozornosti zasluhuje Přáda. Není dosud takovým vedoucím útoku, jakého bychom si pro reprezentaci přáli, má však hodně předností, které ho řadí před ostatní střední útočníky. Je rychlý, obětavý, dovede prohodit v pravou chvíli lehce zpracovatelný míč ´do uličky´, a dovede i tvrdě vystřelit. Dokázal to dvěma pěknými brankami a střelou z 20 metrů do břevna. Činně se zúčastnil téměř všech útoků reprezentantů, lze ho hodnotit jako nejúspěšnějšího útočníka. (PRÁCE)
V důležitém utkání o postup na mistrovství světa proti Rumunsku byl jedním ze čtyř nováčků, kteří dostali důvěru: spolu s ním Imrich Stacho v brance, na levé straně obrany prešovský Ján Karel a na levé spojce stratég Jaroslav Borovička z ÚDA. Debutoval i Ladislav Novák, ten ovšem ve své pátém utkání poprvé s kapitánskou páskou.
Čs. fotbal stál před důležitou zkouškou a obhajobou slávy, byť již poněkud vyvanulé: mistrovství světa ve Švýcarsku se bude konat plných dvacet let po stříbrných medailích z Itálie a šestnáct po statečném boji s Brazílií ve čtvrtfinále turnaje ve Francii. Jak napjatě žila důležitým utkáním veřejnost, dokazuje otevřený dopis zaměstnanců n. p. Energovod (v němž byli pracovně zařazeni hráči Dynama) svému spoluzaměstnanci:
Soudruhu Ipsere, tak jako dříve i dnes jsou obráceny zraky soudruhů z našeho podniku na Tebe, který jsi mezi určenými k representaci. Věří, že je svým výkonem ani tentokráte nezklameš. Naši soudruzi na pracovištích čestně plní své závazky a dnes nám došlo hlášení, že pracovní skupina s. Pacáka splnila svůj socialistický závazek o 13 dní před termínem.
Nezklamal, v záloze obstál i bez závazku, bránil i podporoval útok: měl lví podíl na vedoucím gólu, když po jeho přihrávce novic Přáda nastřelil tyč, a odražený míč do rumunské branky umístil Emil Pažický. Hned po výkopu, po kličce na brankáře, poslal Přáda znovu míč do sítě, rozhodčí však viděli ofsajd; druhý gól poté přidal František Vlk. (ČSR – RUMUNSKO 2:0; Stacho – Šafránek, Karel, Novák – Trnka, Ipser – Laskov, Přáda, Pažický, Borovička, Vlk)
S výsledkem, předvedenou hrou a vítězstvím zavládla všeobecná spokojenost:
Přáda, postavou malý a tedy ne ideální centr, v těžké zkoušce příjemně překvapil. Je to bojovný a technický hráč. (ŠPORT)
Velmi pěkným způsobem potvrdil oprávněnost první nominace Přáda. Tak jako v přípravných zápasech neúnavně bojoval od první do poslední minuty, hned zakládal útok stažen hluboko do pole,hned zase ohrožoval branku Rumunů vysunut mezi oba obránce... Ukázal potřebný klid a rozvahu... Společně s Crhou byl našim nejlepším útočníkem a má předpoklady, aby z něho vyrostl hráč pro reprezentaci... Nervová soustava ne každého člověka obstojí tak úspěšně v těžké zkoušce, jako Přádova. (PRÁCE)
A potom v červenci zájezd do Moskvy, na němž se zrodila nejslavnější fáma, obklopující fotbalového bohéma…