Rozuzlení otázky, kam patří poháry Dukly Praha, je u konce. Po šestnácti letech se budou všechny trofeje z celé historie Dukly opět tyčit na místě, kde bojovali Masopust, Viktor, Jelínek a další skvělí hráči, tedy na pražské Julisce! Poháry se tak připojí k tomu nejnovějšímu - za vítězství ve druhé lize.
Z této skutečnosti má velkou radost dlouholetý sekretář klubu pan Miloslav Jícha. „Za každým z těchto pohárů je velké úsilí a námaha hráčů, trenérů i lidí mimo hrací plochu,“ radostně dodává pár dní po jejich převzetí.
Ale pěkně popořádku. Před více než šestnácti lety, 30. června 1997, skončil na Julisce vrcholový fotbal, který se přesunul na stadion k Litavce do Příbrami. „Z těchto důvodů putovaly v červenci téhož roku všechny poháry, trofeje, diplomy či vlajky směr Příbram. Pro všechny Dukláky byla tato situace velmi špatná a složitá,“ vzpomíná pan Jícha. V tomto období vrcholový fotbal na Julisce skončil, zůstalo pouze osm mládežnických celků.
O necelé čtyři roky později na Julisce opět vzniklo mužstvo dospělých a deset let po přesunu všech trofejí se díky druholigové licenci od pana Hájka z Jakubčovic vrátila Dukla do profesionálního fotbalu. Dnes hraje už třetím rokem nejvyšší českou fotbalovou soutěž a s příchodem nového majitele se na Julisku vrací i poháry. „Dukla je klub s velkou fotbalovou tradicí a k takto velkým klubům, jako je Dukla, patří poháry a síň slávy. V době, kdy jsem do klubu majetkově vstoupil, tady tahle věc chyběla, a to mě vedlo k tomu, napravit chyby z minulosti, a vrátit vše zpět na Julisku,“ zdůvodňuje spolumajitel klubu Ing. Petr Paukner.
Fotogalerie k prohlédnutí zde.
Z Příbrami bylo přivezeno celkem 64 pohárů. Tyto poháry vybojovala celá řada hráčských generací. „V první řadě cením poháry za vítězství v domácích soutěžích,“ zdůrazňuje pan Jícha. Jsou tam i trofeje z velkých turnajů. „Třeba ze španělského turnaje v La Línea, kde naše mužstvo zvítězilo před FK Sarajevo a domácími celky FC Granada a FC Malaga. Dále je tam několik pohárů z juniorského mezinárodního turnaje v italském Viareggiu, „Coppa Carnevale.“ dodává. Stejný názor má i pan Paukner: „Je jeden z nejhezčích!“
A jak s nimi bude naloženo? Pan Paukner vidí jejich budoucnost jasně: „Na Julisku přichází ve formě zápůjčky. Poháry jsem koupil jako soukromá osoba a po mé smrti pak přejdou do vlastnictví klubu. Nesmí být už nikdy předmětem obchodu. Bude na to připravena příslušná právní úprava!“
A poděkování na závěr: „Chtěl bych poděkovat panu Jaroslavu Starkovi za vstřícné jednání a v neposlední řadě i Miloslavu Jíchovi za spolupráci!“ Dodal Ing. Paukner.