Archiv článků
Roman Skuhravý: Přejeme si vychovávat komplexní hráče
Jak byste zhodnotil podzimní sezónu?
Výsledek je takový, jaký má být, a odpovídá výkonům v sezóně. Po první prohře doma, to byla perná zkouška pro všechny a jsem hrdý na kluky, jak se s tím popasovali. Výpadek v závěru, který začal nešťastným utkáním v Chrudimi je mixem náročnosti v tréninkovém procesu, množství nových informací, věku a skladby kádru. Snažili jsme se s tím bojovat, ale nevyrovnanost v průběhu zápasů a velká chybovost na víc nestačila. Daleko důležitější jsou informace, které jsme získali o hráčích a našem způsobu hry. Před sezónou bych tento výsledek, to znamená přes třicet bodů a možnost být v užší špičce, bral všemi deseti.
Po posledním zápase jste říkal, že máte problém s agresivitou, co jsou naopak silné stránky týmu?
Přejeme si vychovávat komplexní hráče. Síla mužstva spočívá ve vyváženosti a my se snažíme chybějící typologii vyskautovat, nebo vychovat, ale není to vůbec jednoduché a věřte, že vidíme mraky zápasů a hráčů. Nejvíce si u hráčů vážím pracovitosti a atmosféry v týmu, to se změnilo. Jinak si myslím, že máme prostor k velkému zlepšení ve všech složkách výkonu.
Zimní pauza je dlouhá, je to podle Vás výhoda?
Nevím, jestli výhoda, ale určitě vítaný prostor pro zlepšení a posun ve výkonnosti.
Jací nás čekají soupeři v zimní přípravě? Proč právě tyto týmy?
Po dlouhé době se Dukla přihlásila do zimní Tipsport ligy. Důvodem je jediná možnost potkat se s ligovými soupeři s ohledem na rozdílnost začátku soutěže. Dále je příprava poskládána standardně, mixem soupeřů ze zahraničí a F:NL. Vždy je cílem zkoušet a pilovat věci z tréninkového procesu tak, abychom se zlepšovali a měli možnost zpětné vazby.
Chcete něco vzkázat fanouškům?
Ztratit důvěru je snadné a to se nám povedlo. Teď opravdu tvrdě pracujeme na nápravě. Záměrně říkám „MY“, protože si myslím, že Dukla je rodinný klub a „v tom je a bude jeho síla“. Respektuji všechny názory, setkal jsem se s obojím, ale věřte, že Vám chceme dělat radost a budeme. Závěrem Vám chci poprat hodně zdraví a radosti s Duklou.
Redakce
Na závěr podzimu jsme nestačili na Hradec Králové
Redakce
Poslední utkání podzimu je tu!
Stadion se otevírá v 9:15. Vstupenky je možné zakoupit výhodněji přes SMSticket do pátku 22. 11. 2019, v den zápasu také můžete vstupenky zakoupit online, ale již za plnou cenu, která bude i na pokladnách. Připomínáme fanouškům, kteří si koupí vstupenku v předprodeji (fyzicky i přes SMSticket), že je pro ně určen zvláštní vstup směrem k zastávce MHD. Děti do 15 let mají vstup zdarma.
Parkoviště u stadionu je stále v rekonstrukci. Doporučujeme tedy pro přepravu na stadion využít MHD (metrem A na zastávku Hradčanská, dále autobusem 131 na Julisku). Parkovací místa v ulicích u stadionu jsou velice omezená.
Nezapomeňte, že stále platí nabídka snídaňových pokrmů ve stáncích na stadionu. Naposledy před zimní pauzou tedy můžete ochutnat croissanty, pomerančové fresh džusy nebo výbornou kávu přímo na Julisce. Spodní stánek je i nadále uzavřen.
Dukla do toho!
Redakce
U18: Vítězství z Varnsdorfu
Redakce
Milan Dvořák - Životní jubileum – 85 let
Do Dukly Praha (ÚDA Praha) přestoupil v roce 1954 (trenér Karel Kolský). S naším ligovým mužstvem získal 7x mistrovský ligový titul, 1x vítězství v Československém poháru a 4x vítězství v Americkém poháru. Dosáhl celkem 61 ligových branek.
V roce 1956 vstřelil v lize 15 gólů a společně s Miroslavem Wiencekem (Baník Ostrava) se stal nejlepším střelcem v tomto ligovém ročníku.
Jeho nejslavnější branku, která vešla do historie čs. fotbalu vsítil 1. září 1957 na stadionu v Edenu. Slávistický brankář Břetislav Dolejší tehdy poslal míč výkopem od branky na polovinu Dukly Praha. Balon se snášel přímo k Milanu Dvořákovi, který ho z voleje napálil zpět na branku domácího celku. Trefil se přesně – vstřelil gól cca ze 60 metrů.
S naším A mužstvem postoupil v ročníku 1966/67 v poháru mistrů evropských zemí do semifinále s Celticem Glasgow FC.
Mezi léty 1952 – 58 odehrál 13 zápasů za naše reprezentační mužstvo a dosáhl 3 reprezentačních branek. Zúčastnil se MS 1958 ve Švédsku, kde sehrál všechna čtyři utkání (2 v útoku a 2 v záloze).
Z Dukly Praha odešel v roce 1970 do Spartaku BS Vlašim a bohatou hráčskou kariéru ukončil v FK Viktoria Žižkov.
Armáda se stala jeho životní volbou, několik let vykonával funkci náčelníka Obvodní vojenské správy v Praze 4.
Redakce
U17: V posledním MU jsme zvítězili na Admiře
Redakce
WU11: Jak holky z Dukly vyrazily za klukama z ValMezu
Když nás vláček, kolem jedenácté hodiny, vysadil ve Valašském Meziříčí, už na nás čekal uvítací výbor místního fotbalového klubu, v čele se skvělou organizátorkou Maruškou. Následoval převoz auty, ochotných rodičů, do penzionu Valmez, kde jsme byli ubytovaní, potom následovala krátká procházka okolo krásného místního stadionu a pak už oběd v nedaleké restauraci. Po obědě jsme vyrazili na procházku po městě, zaslouženou zmrzlinu a po návratu už následoval první společný trénink s chapci z Valašského Meziříčí. Po dvouhodinovém tréninku se již hladoví fotbalisti a fotbalistky nemohli dočkat večeře a po šunkové pizze se jen zaprášilo. A protože nám těch aktivit bylo ještě pořád málo, společně jsme se vydali do místního krytého bazénu, kde jsme si kromě tobogánu užili také závody v plavání. Pak už nás čekal zasloužený odpočinek, protože před námi byl další náročný den.
Po brzké sobotní snídani, následoval přesun do Krhové, kde jsme se zúčastnili parádního turnaje. Utkalo se zde celkem 6 týmů – Valmez A, Valmez B, Dukla Praha A, Dukla Praha B, Krhová a Vsetín. Dopoledne se náramně vydařilo díky nádhernému počasí a i díky tomu, že se nezapisovaly žádné výsledky, protože cílem turnaje byla hlavně radost z fotbalu. Po sportovním výkonu jsme se již všichni těšili na vydatný oběd, po kterém nás místo odpočinku čekal přesun autobusem na atraktivní moravské derby Baník Ostrava – Sigma Olomouc. Ligový zápas si za babího léta užili všichni – děti, trenéři i rodiče. Cesta autobusem zpět se nesla ve skvělé fotbalové náladě, kdy se autobusem skandovaly hymny Baníku, Dukly i Valašského Meziříčí. Po sladké večeři, která nás čekala v penzionu, děti nabraly druhý dech a místo, aby únavou ulehly do postýlek, nazuly kopačky a vyrazily až do tmy běhat po hřišti.
V neděli po snídani následoval poslední společný trénink, kdy se děvčata a kluci rozdělili do smíšených týmů a sehráli Valašskomeziříčskou „Ligu mistrů“. Poté jsme vyrazili na oběd, sbalit všechny věci, poslední společné focení a příjemnou procházkou přes město jsme se vydali na vlakové nádraží. Cesta vláčkem se nesla v duchu zaslouženého odpočinku po náročném a plnými doušky užitém víkendu.
Víkend to byl opravdu povedený, všechno vyšlo podle plánu, včetně perfektně objednaného počasí. A my moc děkujeme celému týmu Valašského Meziříčí, včetně rodičů, za skvěle strávený čas a obzvláště Marušce Grygaříkové za perfektní organizaci.