Pane doktore, je nějaká hranice, za kterou už byste nedoporučoval hráčům trénink nebo zápas?
Tohle je otázka, která se v lékařských kruzích debatuje dlouhodobě na UEFA i FIFA. Přesný striktní limit není. Od UEFA je doporučení minus 15 stupňů. Není to pevný limit, jen se při patnáctistupňovém mrazu nedoporučuje trénovat a hlavně hrát soutěžní utkání. Jde o doporučení, kterému se snažíme vyhovět, ale neznamená striktní zákaz, to úplně ne.
Při mrazech jsou důležité také další faktory, jako vítr či naopak slunce, že?
Ano, hodně to dělá vlhkost a ostatní klimatické podmínky. Zejména ta vlhkost. Zmrzlý vlhký vzduch je mnohem horší a těžší zejména při fyzické aktivitě.
Co hráčům preventivně doporučujete?
Jde o to, že rozcvičení je v určitém směru jiné než při běžných teplotách. Aerobní fáze, proklusání, zahřátí svalů, strečink, vše je jiné. Svaly jsou zmrzlé a zkrácené, je potřeba je nejdříve zahřát před protažením. Jinak hrozí veliké riziko, že se natáhnou či natrhnou svalové struktury. Důležité je teplé oblečení i teplé nápoje. Potřeba pití je ale minimální, v minus deseti stupních pijí sportovci velmi málo. Vhodné je správné načasování rozcvičení, musí to vést rovnou k utkání, a ne že se hráči na dvacet minut vrátí do šatny a pak znovu nastoupí do mrazu k zápasu. Venku musí být krátkou dobu, ale rozcvička musí být efektivní.
A mít hodně roztopenou šatnu také není v těchto mrazech asi ideální.
Přesně tak. Záleží na tom, v jakých podmínkách to máte a jaké jsou přechodové teploty. Aby hráči nechodili ze sprch nazí do zimy, měli prostor na oblékání. Když se nabalí, tak se zapotí a z plus dvaceti do minus deseti je to třicetistupňový teplotní skok. Na menších hřištích nebo tréninkových stadionech je to ale v podstatě nerealizovatelné. Důležité tedy je, aby nebyla přetopená šatna, pak je ten skok extrémní z hlediska dýchání a následných nemocí dýchacích cest.
Více jsou ohroženy dýchací cesty, nebo svalstvo?
Těžká otázka. Obecně laicky řečeno, když jsou tyto mrazy, tak běžné virové onemocnění nehrozí, protože viry ,,zmrznou“. Mnohem větší riziko tak je u svalových zranění. Ale i zánět průdušek můžete při dýchání zmrzlého vzduchu samozřejmě chytit.
Teplé oblečení, klidně ve více vrstvách, je samozřejmostí,
To je hodně individuální. Nemohu dospělým lidem nařizovat, co si mají obléknout. Hráči černé pleti si většinou nabalí o dvě vrstvy víc, ale je jich i spousta, kteří i v minus deseti hrají nebo trénují v kraťasech. Nařizovat jim nic nemohu, oblékají se podle sebe. Jiné to mají brankáři, kteří většinu času stojí nebo se hýbou minimálně. Cenu má doporučení, aby se střídalo na poločasy. Ne aby hráč třicet minut hrál, třicet stál a pak zase hrál. V tomhle mrazu to je nebezpečné. Když je více hráčů, tak se to rozdělí na dva poločasy a ti, co hrají až druzí, jsou schovaní v teple.
Zmínil jste hráče černé pleti. Jak složitá je aklimatizace například pro Afričany, kteří přijedou z horka a zažijí zde první zimu?
To je obecně u jižanských hráčů. Měli jsme tu ze Španělska Romeru s Nestorem a pro všechny takové je první zima vždy veliký šok. Jejich výkonnost to trochu omezuje. Nejsou na to zvyklí, pohyb na zmrzlé umělé trávě je úplně jiný, jsou navyklí na kvalitní povrchy. První zima je pro ně pokaždé šok, často se stane, že herně rozkvetou až následné léto. První zima je hodně adaptační. I v oblečení navíc jsou těžcí, klouže jim to, je to něco, co předtím nikdy nezažili.
Bavíme se o profesionálních fotbalistech, ale co amatéři? Měli by na fotbal v takových mrazech raději zapomenout?
Pořád hraji za jeden tým a předevčírem jsme měli trénink v minus dvanácti nebo třinácti stupních. Hodinu jsme si zahráli, ale moje lékařské doporučení bylo zrušit úvodní bago. Pro amatérské sportovce je to podobné, jako u profesionálních. Musí se rozhýbat, zkrátit dobu, kdy hráč stojí na jednom místě, a pak odehrát intenzivně 45 až 60 minut, nepřepínat se, i v tomhle počasí hrozí dehydratace. Pocit žízně v minus deseti není, ale hráč se potí stejně, jen ten pocit je nulový. Tedy doporučuji kvalitní krátké protažení, intenzivně 45 až 60 minut a pak do vyhřátých prostor na grog. (směje se) U mládežnických sportovců také žádný striktní zákaz není, nedoporučuje se hrát ani trénovat při více než desetistupňových mrazech, ale toto hodně záleží na trenérech.
Brzy třicetiletý brankář nastoupil v dresu Dukly k 9 ligovým zápasům, ve kterých dvakrát dokázal udržet čisté konto. Nyní však nastal čas, vrátit se do klubu, ke kterému ho váže silné pouto. Byl to právě celek z jednoho z nejstarších slovenských měst, který ho vychoval a ve kterém poprvé nakoukl do velkého fotbalu. Absolvoval také půlroční hostování ve Slovanu Bratislava, kde si zahrál Evropskou ligu například proti francouzskému Paris Saint-Germain. Následovalo angažmá ve Slovanu Liberec, ze kterého jeho kroky zamířily na začátku roku 2016 do pražské Dukly.
Hodně štěstí, Lukáši!
brankář | 19.04.1987 | 29 let | 90 kg | 195 cm
Liga (CZ): 29 startů, 9x čisté konto
Liga (SK): 134 startů, 29x čisté konto
Po podzimní části 2. bundesligy se Union Berlín nachází na pátém místě s 28 body a šesti bodovou ztrátou na vedoucí Braunschweig.
Kapitánem našeho sobotního soupeře je pětadvacetiletý Felix Kroos. Jak už jméno napovídá, jedná se o mladšího bratra hvězdy Realu Madrid Toniho Kroose, mistra světa z roku 2014.
Další zajímavou postavou v týmu městského rivala Herthy je též pětadvacetiletý Sebastian Polter, který prošel mládežnickými reprezentacemi Německa a od roku 2015 až do letošní zimy hájil barvy anglického Queens Park Rangers.
Jak už bylo řečeno, sobotní utkání je generálkou na začínající jarní část sezony. Union Berlín ji zahájí o týden později s jedenáctým celkem VfL Bochum.
„K utkání proti Unionu Berlín musíme přistoupit maximálně zodpovědně, protože pro našeho soupeře to bude generálka. Nepojedeme do Berlína s 20 hráči do pole, bude nás pravděpodobně 18 plus dva brankáři. Předpokládám, že Union bude 70 minut hrát v plné ligové sestavě a prostřídávat bude až v posledních 20 minutách, takže se k tomu budeme chtít postavit podobně,“ uvedl trenér Jaroslav Hynek k blížícímu se zápasu.
S Unionem Berlín se Dukla střetla v sezoně 2014/15 během listopadové reprezentační pauzy. Na stadionu Strausbergu zahaleného mlhou zvítězila brankou Bergera 1:0.
Letošní utkání proběhne v sobotu 21. ledna od 14,00 hodin na stadionu An der Alten Försterei.
Jaké jsou tvé první pocity po přestupu do Dukly?
Cítím se výborně, protože můžu naplno trénovat a myslím si, že je to pro mě krok kupředu v mé kariéře.
Jak se rodil celý přestup? Médii proběhlo, že si měl blízko k angažmá ve Zlíně, kde jsi byl na zkoušce.
Ano, to je pravda, byl jsem tam na zkoušce. Tímto děkuji Zlínu za to, že mi dal šanci, i když jsme se nakonec spolu nedomluvili. Poté mi volal hráčský agent Mišo Holeščak, že pro mě má nabídku z Dukly Praha a že se mi z tohoto klubu ozvou. Tak se i stalo a byl to seriózní zájem, ze kterého jsem měl dobrý pocit. Vše proběhlo velmi rychle. Přicestoval jsem do Prahy, kde jsem splnil všechny potřebné testy a následně podepsal smlouvu.
Do Dukly v tomto přestupovém období zamířil už Frederik Bilovský, taktéž z Myjavy. Bereš to jako výhodu, že aspoň někoho z týmu už znáš?
Samozřejmě to beru jako velkou výhodu. S Fredem se už navzájem známe, jelikož jsme spolu působili dva roky v Myjavě, takže si můžeme být nápomocní.
V Dukle je momentálně poměrně početná kolonie Slováků (Štetina, Považanec, Kovaľ, Bilovský, Hroššo). Hrálo to nějakou roli ve tvém rozhodování, kterou nabídku upřednostnit?
Je pravda, že je tady hodně Slováků, ale osobně znám pouze Frederika, takže při rozhodování to příliš velkou váhu nemělo.
Jsi mladým gólmanem a pravděpodobně budeš krýt záda zkušenému Filipu Radovi. Jak se na tuto spolupráci těšíš?
Určitě se na spolupráci s Filipem Radou těším. Je to zkušený gólman, od kterého se budu mít co učit, takže v konečném slova smyslu může být tato spolupráce pro mě přínosem.
Působíš také ve slovenské „jednadvacítce“. Jak moc důležité je z tvého pohledu vědět, že z Dukly je cesta do reprezentačního A-týmu vaší země už prošlapaná? Lukáš Štetina s Jakubem Považancem jezdí na srazy poměrně pravidelně.
Mám ambice se jednou dostat do reprezentačního áčka a vím, že chalanům z Dukly Štéťovi a Povimu se to už povedlo. Pro mě je důležité být trpělivý a především se dostat do nominace U21 na závěrečný turnaj do Polska.
Čeho bys chtěl v Dukle dosáhnout?
Snem každého hráče je vyhrát ligu anebo pohár a následně se probojovat do evropských pohárů.
Turnaje na Mělníku jsou specifické posunem ročníků, tudíž se nemůže zúčastnit celá kategorie a tým se musí dělit. Na turnaji se sešly všechny holky z ročníku 2003, kromě nemocných Jess Stogel, Vaness Hromádkové a zraněné Dany Novákové, ta dorazila jako morální podpora.
V základní skupině jsme se potkali s týmy Sparty, Braníku a Trutnova. Následoval postupový boj s Mělníkem a závěrem jsme se o páté místo utkali s FA Praha.
Holky se turnaje zhostily dobře, i když spolu takto hrály poprvé. Snažily se plnit pokyny, ale některé soupeřky jako Sparta je přehrály. Naopak v zápasech byly vidět i pěkné kombinace a snaha holek hrát a ne se bránit pouze odkopy.
Hráčky Dukly: Zítková – Bačkovská, Bělohlávková, Kleinová, Kubičková, Ryndzak, Stoner, Zelenková
Druhý a zároveň finálový turnaj nás čeká v sobotu 11. února, uvidíme, zda se za tu dobu posuneme a zvládneme porazit více soupeřek.
Maruška Sůrová, trenérka: „Do turnaje jsme šli s cílem, aby si všechny a zúčastněná děvčata zahrála. V průběhu zápasu byla vidět zlepšující se tendence. Holky si zvykaly na rozestavení, povrch a rychlost hry. Trochu mě mrzí, že jsme se nedokázaly prosadit v posledním utkání. Věřím, že příště již budeme lépe reagovat na podmínky halových turnajů, které hrajeme minimálně.“