Zápasová reportáž:
Partizan Bělehrad je jedním z nejvýznamnějších fotbalových klubů nejen v Srbsku, ale i na celém Balkáně. Celek založený v roce 1945 se může pyšnit bohatou historií a jeho úspěchy sahají od poválečného období až po současnost. Sídlem Partizanu je bělehradský Stadion Partizana, který pojme více než 32 000 diváků.
Podobně jako Dukla Praha, i Partizan Bělehrad byl původně spjatý s armádou. Srbský celek v prvních desetiletích těžil z vojenského zázemí, které mu zajišťovalo stabilitu a přísun talentovaných hráčů. Ve své historii dosáhl sedmadvaceti mistrovských triumfů v lize, ke kterým přidal také šestnáct prvenství v jugoslávském, později srbském poháru. I nyní se pravidelně účastní evropských pohárových soutěží, zejména Evropské ligy a Ligy mistrů UEFA.
Svého největšího úspěchu na evropské scéně dosáhl náš dnešní soupeř v roce 1966. Celek ze srbského hlavního města se stal prvním východoevropským klubem, který se probojoval do finále Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Ligy mistrů). Přestože tehdy podlehl Realu Madrid 1:2, tento úspěch dodnes zůstává milníkem v historii klubu.
Jedním z charakteristických rysů Partizanu je jeho rivalita s Crvenou Zvezdou Bělehrad. Jejich zápasy, nazývané „Věčné derby“, patří k největším a nejintenzivnějším fotbalovým událostem na světě. Derby pravidelně provází bouřlivá atmosféra a vášnivé emoce fanoušků.
Partizan se může pochlubit také jednou z nejlepších fotbalových akademií v regionu, která vyprodukovala řadu vynikajících hráčů. Mezi nejznámější odchovance patří například Stevan Jovetić, Aleksandar Mitrović či klubová legenda Saša Ilić. Akademie pravidelně dodává talentované hráče nejen do evropských velkoklubů, ale i do národního týmu Srbska.
V současné době se Partizan Bělehrad nachází na druhé příčce srbské nejvyšší fotbalové ligy. Se ztrátou sedmnácti bodů zaostává za svým městským rivalem. Na tureckém soustředění se náš dnešní soupeř setkal s maďarským Debrecínem, toto utkání skončilo nerozhodně 1:1.
Dukla absolvovala první část soustředění již tradičně v Písku. Náplní byla na jihu Čech spíše fyzická příprava. Nyní jsou hráči na soustředění v Turecku.
“Je tady perfektní hřiště a ideální podmínky. Máme tady tři přátelská utkání. Teď už jsme v herní části soustředění, věnujeme se technicko-taktické části,” popisuje asistent trenéra Pavel Medynský
Dukla na podzim v devatenácti utkání inkasovala šestatřicet gólů. “Právě defenzivu chceme zlepšit v první řadě. Na podzim byla jen tři utkání, kdy jsme neinkasovali,” vzpomíná Medynský. Dukla neinkasovala proti Bohemians (výhra Dukly 1:0, 27. července), proti Českým Budějovicím (výhra Dukly 3:0, 25. srpna) a naposledy v bezbrankovém utkání proti Karviné (1. září).
“Pevná obrana je dobrým předurčením i do útočné fáze. V ní se naopak budeme věnovat tomu, abychom dostali více míčů do vápna,” říká Medynský.
K získání více bodů mají dopomoct i nově příchozí hráči: Jaroslav Svozil, Rajmund Mikúš (oba z Karviné), Kevin-Prince Milla (Grazer AK, Rakousko), Marcel Čermák (České Budějovice) a na konci listopadu také jako volný hráč Portugalec Jorginho (Ilves Tampere, Finsko).
“Po postupu proběhla první vlna posílení před sezónou, ale jak je znát i z našich výsledků, nepřišlo tolik hráčů, kolik jsme potřebovali. Proto nyní přišlo několik dalších hráčů, aby zvýšili konkurenci a vlili do kabiny novou krev,” přibližuje Medynský.
Duklu čekají na soustředění soupeři evropského formátu. “Chtěli jsme hrát s těžkými týmy, abychom sehráli utkání, která můžou mít i parametry evropských soutěží. Je to příprava, ale odhalí to naše slabiny. Chceme odstartovat dobře, navíc začínáme hned v Českých Budějovicích, kde jde takzvaně o utkání o šest bodů. Ale neupínáme se k jednomu zápasu. Chceme se vyhnout baráži,” hlásí cíle na druhou část sezóny asistent trenéra Medynský.
Příchod kreativního záložníka z jihu Čech byl již delší dobu v jednání, což potvrdil i člen klubového představenstva Jan Staněk: „Jsme rádi, že se nám podařilo tento přestup dotáhnout ještě před odletem na soustředění. Jednání se sice táhla poměrně dlouho, ale věříme, že se tato významná investice vyplatí. Marcel má potenciál se stát jedním ze stěžejních hráčů naší sestavy pro příští roky a třeba se od nás jednou posune do ještě většího klubu,“ prohlásil.
Čermák je pátou posilou, kterou vedení Dukly Praha přivádí do týmu v rámci zimního přestupového období. Jak probíhal jeho příchod na Julisku a jak se těší na své nové angažmá? „Je to skvělý pocit, jsem moc vděčný, že se přestup povedl. Dukla je velký český klub s obrovskou historií. Těším se na to, co tady společně dokážeme.“
Šestadvacetiletý záložník krátce po podpisu smlouvy na Julisce okomentoval průběh jednání i ze svého pohledu: „Zhruba před měsícem jsem se dozvěděl o zájmu Dukly. Krátce na to jsem si volal s panem Staňkem a s panem Radou. Chvíli trvalo, než se domluvili podmínky, nebylo to úplně jednoduché. Jsem rád, že se všechno zvládlo a jsem tu,“ popsal Čermák.
Talentovaný záložník, který je známý pro svou kreativitu a bojovnost plnil v týmu Českých Budějovic roli kapitána. Jak je pro něj důležité být jedním z lídrů kabiny? „Po příchodu do Českých Budějovic jsem se nejprve jako nováček rozkoukával. Postupem času jsem rostl ale vedle svých spoluhráčů. Chci neustále vítězit, nesnáším prohry, což se propisuje do stylu mé hry. Nosit kapitánskou pásku byla pro mě obrovská čest. Teď jsem ale v Dukle a budu tu odvádět maximum pro to, abychom byli úspěšní.“
V dejvickém týmu je řada hráčů, kteří jsou věkově blízko Čermákovi, v kabině se znovu setká i se svým bývalým spoluhráčem z Českých Budějovic, Jakubem Horou. S kým dalším se osobně zná? „Například s Murisem Mešanovićem, potkali jsme se v A-týmu Slavie, kde jsem tehdy začínal. Společně jsme chodili na tréninky a trávili čas v kabině. Kus práce jsme spolu odvedli i s Jakubem Zeronikem v Příbrami. Těším se na všechny v klubu a na moment, kdy na Julisce vyběhnu před fanoušky.“
Duklu čeká klíčová část sezóny, kdy na jaře odehraje zbývajících 11 zápasů základní části a pět utkání nadstavby. Tým se poctivě připravuje na souboje o klíčové body do tabulky. Jak Čermák vnímá další fázi sezóny z týmového a osobního hlediska? „Klubové ambice jsou jasné, v tabulce chceme skončit co možná nejvýš. Společně se porveme o to, abychom nemuseli hrát baráž. V dalších letech chceme, aby Dukla stoupala tabulkou a umisťovala se na stále lepších příčkách. Co se týká mých osobních ambicí, tak chci Dukle maximálně pomoct, hrát svůj nejlepší fotbal a bojovat za klub, dokud to bude možné.“
Jaký má Marcel Čermák vzkaz pro dukelské fanoušky? „Jsem moc rád, že jsem tady a každý zápas, každý trénink a každý den budu bojovat za to, aby Dukla byla úspěšná!“
Celý rozhovor s naší nejnovější posilou je dostupný ke zhlédnutí na našem YouTube kanále.
Naše mužstvo poprvé vstoupilo do této soutěže ve 14. ročníku dne 6. července 1955 proti mužstvu FC Bologna. V utkání na italské půdě jsme zvítězili v poměru 4:2. Odveta se uskutečnila dne 10. července 1955 v Praze na stadionu na Strahově, kde naše mužstvo zvítězilo v poměru 3:0. Tímto vítězstvím naši fotbalisté postoupili do II. kola, kde se střetli se Slovanem Bratislava. V Praze na stadionu na Strahově skončilo utkání bez branek a odveta v Bratislavě skončila v poměru 2:2. Z tohoto důvodu o postupujícím rozhodlo utkání na neutrální půdě v Brně, kde naši fotbalisté zvítězili v poměru 2:1 a zajistili si postup do finále této soutěže. První finálové utkání se uskutečnilo dne 30. července 1955 v Budapešti proti mužstvu Vörös Lobogo. Utkání skončilo vysokým vítězstvím domácího celku v poměru 6:0. Odvetné utkání se uskutečnilo dne 4. srpna 1955 v Praze na stadionu na Strahově a naše mužstvo podlehlo maďarskému soupeři v poměru 1:2.
V roce 1956 se naše mužstvo zúčastnilo 15. ročníku této soutěže. Naším soupeřem v I. kole byl maďarský celek SC Vasas Budapešť. První utkání se uskutečnilo dne 24. června 1956 v Budapešti, kde naši fotbalisté podlehli soupeři v poměru 2:0. Odveta se uskutečnila dne 30. června 1956 v Praze na stadionu na Strahově a skončila nerozhodně v poměru 2:2. Do dalšího kola postoupil SC Vasas Budapešť.
V roce 1957 se naše mužstvo zúčastnilo 16. ročníku této mezinárodní soutěže. Naším soupeřem byl jugoslávský celek CZ Bělehrad. První utkání se uskutečnilo dne 30. června v Bělehradě a skončilo nerozhodně v poměru 1:1. Odveta dne 6. července v Praze na stadionu na Strahově skončila opět nerozhodně v poměru 1:1. Rozhodující utkání o postup do dalšího kola se uskutečnilo dne 10. července v Bratislavě, kde zvítězil jugoslávský celek CZ Bělehrad v poměru 1:0 a zajistil si postup do dalšího kola.
Poslední naše účast v této mezinárodní soutěži byla v roce 1960 v rámci 18. ročníku. V tomto roce se hrálo vyřazovacím způsobem, získané body se započítávali do bilance každé zúčastněné země. První utkání jsme sehráli dne 30. července ve Vídni a naším soupeřem byl Wiener Sport Club, který zvítězil na domácí půdě v poměru 2:1. Odveta se uskutečnila dne 10. července 1960 v Praze a poprvé na stadionu Na Julisce. Před návštěvou 10.000 diváků skončilo utkání vítězstvím našeho mužstva v poměru 2:1 (1:0).
Branky vítězů: Kučera a Sůra. Za poražené Hof. Toto mezinárodní utkání slavnostně otevřelo provoz stadionu v Praze Na Julisce a stalo se domácím domovem armádních sportovců. Celkovým vítězem 18. ročníku této mezinárodní soutěže se stalo Maďarsko.
Jan Staněk, člen klubového představenstva, se k podpisu nové smlouvy nadějného talenta Dukly vyjádřil následovně: „Christián udělal během podzimu velký progres, posunul se do prvního týmu a ke konci i do základní sestavy. Zasloužil si novou smlouvu, která by měla být nejen odměnou, ale také motivací k dalšímu zlepšování. Věřím, že tímto nekončíme a uvidíme od něj ještě mnohem víc.“
Prodloužení smlouvy s klubem, který hráče vychoval pro profesionální fotbal (Christián popsal svou fotbalovou cestu zde) je jedním ze zásadních milníků v kariéře Bačinského. Jaké pocity prožíval krátce po podpisu nového kontraktu? „Je to úžasné, zvlášť, když si vzpomenu, jakou cestu jsem tu urazil. Jsem vděčný za to, že tu mohu pokračovat. Dostal jsem důvěru, kterou se budu snažit splatit jak nejlépe dokážu.“
Christián během podzimní části Chance Ligy naskočil do osmi zápasů a dva starty si připsal v rámci MOL Cupu. Svými výkony ve středu hřiště zaujal trenéra Petra Radu i širokou fotbalovou veřejnost. Jak na podzim vzpomíná sám Bačinský? „Vše nabralo velmi rychlý spád. Poprvé jsem byl povolaný na trénink A-týmu, když do zápasu v rámci MOL Cupu zbýval týden. Nejprve jsem ani nechápal, co se to děje. Když se za tím zpětně ohlédnu, tak je to skvělý pocit. Jsem rád, že se mi podařilo ujít takovou cestu.“
Bačinský se vyjádřil i ke svým nejbližším a dlouhodobějším cílům, které ho motivují pro další fázi jeho kariéry: „Z osobního hlediska bych si konečně rád připsal nějaké body, ať už góly nebo asistence. Hlavní ale je, abychom jako tým posbírali co nejvíce bodů a hrálo se nám díky tomu jen a jen lépe. Jedním z mých dlouhodobějších cílů je nominace do reprezentace U-21 a za tři roky odehrát EURO. Chci tu i nadále hrát a v budoucnu se posunout do zahraničí.“
Někdejší kapitán dukelské rezervy okomentoval i dosavadní průběh zimní přípravy s A-týmem, kterou v celém jejím průběhu absolvuje vůbec poprvé. „Do Písku jsme jeli zejména na kondiční soustředění a sáhli jsme si tam na dno. Soustředění v Turecku je pro mě premiérou, nikdy jsem nezažil soustředění za hranicemi, strašně se na to těším,“ uzavřel Bačinský.
Dukelský výběr čeká v rámci herního soustředění v turecké Antalyi trojice přípravných zápasů, kdy se nejprve utkáme se srbským Partizanem Bělehrad, následně s polským Widzewem Łódź a na závěr se slovenskou Dunajskou Stredou.
Pražané v přestupovém období přivedli čtyři nové posily. Jorginho, Jaroslav Svozil a Rajmund Mikuš se představili hned od první minuty v zápase. To Kevin-Prince Milla se dnešního duelu nemohl zúčastnit, jelikož vyřizuje víza pro soustředění v Turecku.
Utkání začalo velkou šancí Mladé Boleslavi, když se k zakončení hlavou dostal Matěj Pulkrab. Těsně však minul tyč Štovíčkovi branky. Další šance domácích už ale brankou skončila a byl u toho opět Pulkrab. Ten převzal dlouhý míč a utekl dukelské obraně. Ve velkém vápně naservíroval přihrávku Matyáši Vojtovi. Pro boleslavského útočníka se jednalo o jednoduché zakončení, 1:0.
Pražené se s postupem času dostávali do stále nebezpečnějších příležitostí. V 19. minutě měl na kopačkách míč Mikuš, který vzápětí trefil ruku bránícího fotbalisty. Rozhodčí po tomto zákroku odpískal pokutový kop, ke kterému se postavil Filip Lichý. Svoji střelu nasměroval do pravého spodního rohu a vyrovnal na 1:1.
Domácí hrozili v první půli z rychlých protiútoků. K jednomu takovému se dostali ihned po vyrovnávací brance. Míč se z pravé strany rychle otočil k Solomonu Johnovi. Na hranici vápna ale dobrý výběh předvedl brankář Šťovíček, který šanci zneškodnil. Mladoboleslavští před koncem půle přeci jen udeřili a prosadili se hned dvakrát.
Nejprve Tomáš Ladra získal míč na polovině hřiště a jelikož nebyl nikým napadán, postupoval směrem k bráně Dukly. Těsně před pokutovým územím si Ladra ještě narazil se spoluhráčem a následně zakončil mimo dosah Šťovíčka, 2:1. Dvě minuty před koncem prvního poločasu pak na hranici malého vápna získal odražený míč Vojta a svojí tvrdou ránu propálil vše, co mu stálo v cestě.
Boleslav gólovou chuť neztratila ani po poločasové pauze a hned z první příležitosti ve druhé půli udeřila počtvrté. Nicolas Penner zahrál prudký pas do vápna, který proměnil Tobiáš Gregor. Rychlá odpověď přišla také ze strany Dukly, když David Pech z levé strany nacentroval míč do vápna. Na tento míč si naběhl Vondrášek a také on zamířil přesně, 4:2.
Na konečných 5:2 upravil po rychlém útoku v poslední minutě boleslavský Jakub Fulnek. Dukla tak v prvním utkání zimní přípravy podlehla Mladé Boleslavi. Za dva dny odlétají svěřenci trenéra Petra Rady za herním soustředěním do Turecka, kde je čekají další tři přípravná utkání.
Minulý víkend se starší dorost Dukly Praha vydal na třídenní tréninkový kemp do malebného prostředí Kvildy v srdci Šumavy. Ubytování našel tým v komfortním Kvilda Hotelu, který poskytl ideální zázemí pro náročnou sportovní přípravu i odpočinek.
Cílem soustředění nebyl jen fyzický trénink, ale především stmelení kolektivu a posílení týmového ducha. Program byl proto pestrý a zaměřený na různorodé aktivity. Každé ráno začínalo rozcvičkou, v neděli si pak hráči stihli užít i ranní otužování do půl těla. Díky slušným sněhovým podmínkám se kluci vydali i na běžky a prozkoumali krásy šumavské přírody. V podvečerních hodinách se pak věnovali józe, která jim pomohla zregenerovat svaly po náročném dni.
Kemp na Kvildě byl pro starší dorost Dukly Praha příjemným a užitečným zpestřením zimní přípravy. Společně strávený čas mimo hřiště pomohl hráčům lépe se poznat a utvořit silnější vazby, které jsou pro úspěch týmu nezbytné.
Svěřenci trenéra Petra Rady nastoupí po kondičním soustředění v Písku do svého premiérového utkání v roce 2025. Přípravné utkání sehrají na půdě svého ligového soka na umělé trávě v těsné blízkosti Městského stadionu v Mladé Boleslavi. Fanoušci, kteří přímo na místo zápasu, mohou čekat, že do akce poprvé v dukelském dresu nastoupí zimní posily. Kádr v dosavadním průběhu zimní přestávky osvěžil portugalský křídelník Jorginho, obránce Jaroslav Svozil, záložník Rajmund Mikuš a naposledy kamerunský útočník Kevin-Prince Milla, ten ale do Mladé Boleslavi neodcestuje kvůli vyřizování víz.
I kádr švédského trenéra Andrease Brännströma doznal četných změn. Přestupu do Slavie Praha se dočkal produktivní záložník Vasil Kušej, na opačný břeh Vltavy se z hostování do Sparty Praha navrátil Patrik Vydra a brněnskou Zbrojovku posílil Patrik Žitný. Na hostování do Pardubic a Rožumberoka poputoval Andrej Kadlec, respektive Lukáš Fila. Tým Mladé Boleslavi, který na podzim hrál základní část Konferenční ligy a okupuje šestou příčku Chance Ligy, naopak posílili obránci Dominik Mareš z Pardubic s Jetmirem Hilitim z polské Jagiellonie a záložník Antonín Vaníček se navrátil z druholigové Viktorie Žižkov.
Oba týmy sehrají v zítřejším vzájemném střetnutí svůj první zápas zimní přípravy, shodný je pak i následující program. Mladá Boleslav odcestuje stejně jako Dukla za herním soustředěním do Turecka.
„Vysoký útočník nám typologicky scházel, teď máme po návratu Jakuba Hodka a příchodu Kevina-Prince dva. Přes svou výšku je Kevin dobře pohyblivý, silný a má dobré zakončení. Uvidíme, jak se adaptuje a jak rychle se prosadí,“ komentuje nejnovější přestup člen představenstva Jan Staněk.
Jednadvacetiletý útočník by měl zvýšit konkurenci mezi hrotovými útočníky. Dukla během podzimní části soutěže vstřelila patnáct branek, druhý nejnižší počet v lize a posílení na tomto postu bylo jedním z hlavních cílů pro zimní přestupové období. „Po posledním utkání podzimní části, které jsem odehrál za Voitsberg jsme řešili co dál. Věděl jsem, že má Dukla zájem a také agent mi poradil, že to je pro moji kariéru správný krok. Dukla je velký klub s bohatou historií a doufám, že součástí této historie budu i já.“
Kamerunský fotbalista od prvního pohledu vypadá jako klasický hrotový útočník. Není to však jediná pozice, kterou si Milla ve své kariéře vyzkoušel. „Lidé si občas myslí, že jsem podobný styl hráče jako například Lukaku. Je to fyzicky zdatný hráč a bojovník, ale já mám také jiné přednosti. Umím zakončovat oběma nohama, využívám svou rychlost ve správný moment a dokážu si správně držet míč v soubojích. Než jsem se stal útočníkem, zastával jsem pozici záložníka, což mi i teď velmi pomáhá. Dokážu se vcítit do svých spoluhráčů a velmi rychle se s nimi sehrát.“
Na svůj mladý věk má Kevin-Prince Milla mnoho zkušeností. Během své kariéry si zahrál v několika zemích. Nyní si ambiciózní snajpr vyzkouší také Chance Ligu. „Kariéru jsem začal v malém třetiligovém kamerunském týmu. Následně jsem přestoupil o ligu výš a během tohoto období jsem také jako kapitán vedl Kamerun na Africkém poháru národů do 20 let. Do Evropy jsem se dostal přestupem do KAA Gent, kde jsem podepsal první profesionální smlouvu. Následoval přestup do Rakouska a nyní se těším na nové působiště v Praze.“
S novým klubem přicházejí také nové ambice, kterých by Milla chtěl v pražském celku dosáhnout. „Chci, aby na mě lidé v klubu byli hrdí, chci pomáhat týmu a mít dobrý vztah s fanoušky. V druhé části sezony zabojujeme o co nejlepší umístění v lize a kdo ví, příští rok se třeba budeme prát o ty nejvyšší příčky. Mým úkolem je střílet hodně branek a toho chci v Dukle dosáhnout.“
Příjmení Milla si mnoho fanoušku spojí s legendárním fotbalistou Rogerem Millou, který reprezentoval Kamerun a dvakrát (1984 a 1988) ovládl Africký pohár národů. Jak jsou tito dva fotbalisté propojení? „Máme společnou zemi, ve které jsme se narodili a lásku k fotbalu. Jinak ale příbuzní nejsme. Doufám, že jednou dosáhnu podobných úspěchů, které se povedly jemu.“
Africký stát, ze kterého naše nejnovější posila pochází, je ve světě známý především díky fotbalu. Mnoho Kamerunců se také prosadilo v nejlepších ligách Evropy. Kdo Kevina-Prince inspiroval nejvíce? „Kamerun je fotbalová země plná hvězd a já osobně mám dva velké vzory. Prvním je Samuel Eto'o, který hrál v Barceloně, Interu Milán nebo Chelsea a druhým je stále ještě hrající Vincent Aboubakar.“
Milla přicestoval do Prahy teprve nedávno. A ačkoliv se ještě do zítřejšího zápasu v Mladé Boleslavi nezapojí, už nyní se těší na start ligy a na fanoušky Dukly. „Jsem v Praze zatím velmi krátce, ale cítím se tu dobře. Těším se na první domácí zápas a na fanoušky Dukly Praha. Doufám, že spolu budeme mít dobrý vztah, a že jim budeme dělat našimi výkony radost.“
Kevin-Prince Milla nenastoupí do zítřejšího zápasu s Mladou Boleslaví. Důvodem jeho absence je zajištování víz, která musí vyřídit pro soustředění v Turecku.
„Rajmi je už zkušený hráč v ideálním věku, kterého dobře znám. Měl by nám pomoci zvýšit produktivitu a konkurenci na kraji hřiště, kde může nastoupit na více pozicích. Také nám pomůže zacelit mezery po zraněných hráčích,“ komentuje člen představenstva Jan Staněk nejnovější posilu Dukly.
Mikuš celou svou fotbalovou kariéru strávil v Česku a na Slovensku. V roce 2019 přestoupil z Dubnice nad Váhom do Jihlavy a následně do Karviné, kde strávil přes čtyři roky. Za tuto dobu stihl odehrát čtyřiasedmdesát ligových zápasů, ve kterých vstřelil pět branek a na dalších deset přihrál.
„Ve slovenské a české lize je velký rozdíl. Ať už v dynamice, rychlosti nebo v soubojovosti. Proto vidíme v Česku velké přestupy do top světových lig, což se na Slovensku tak často neděje,“ srovnává Mikuš.
Za svou kariéru nasbíral rodák z Dunajské Stredy mnoho zkušeností ve slovenském i českém fotbale. Nyní je připraven předvést své umění také na Julisce. „Moje přednosti jsou rychlost a hra jeden na jednoho. A díky tomu, že jsem poslední dva roky hrával primárně na pozici krajního obránce, jsem se naučil i lépe bránit. Za svou dobrou vlastnost považuji to, že nikdy nic nevzdám, ať už souboj nebo sprint. Toto chci předvést také v Dukle Praha.“
Jméno Rajmunda Mikuše si mnoho fanoušků vybaví při pomyšlení na barážový dvojzápas minulého roku mezi Karvinou a Vyškovem. Ve druhém střetnutí obou týmů to byl právě slovenský krajní hráč, který jedinou brankou v zápase pojistil účast Karviné v české nejvyšší soutěži i pro aktuální sezónu.
„Když na to zpětně vzpomínám, byla to pro mě na jedné straně velmi náročná sezona a na druhé straně velmi krásná. Po osobní stránce jsem měl výborný začátek, ale pak přišlo zranění a dvě operace, které mě vyřadily na dlouhou dobu. Vrátil jsem se až na závěr ročníku a pomohl jsem Karviné k záchraně. Dařilo se mi i střílet branky, za což jsem velmi rád.“
Mikuš bude chtít celku z Julisky pomoci v druhé polovině sezony zejména na kraji hřiště. S jakými ambicemi do klubu míří? „Dukla má vysoké šance na úspěch v jarní části. První půlrok po postupu do nejvyšší ligy je pro každého velmi náročný, je složité se přizpůsobit kvalitám ligových soupeřů. Ale myslím si, že na jaře už to bude lepší a že přijdou také zasloužené výsledky. Dukla patří nad barážová místa a já věřím, že se nám tento cíl podaří splnit.“
Na Julisce se s Mikušovým příchodem rozrůstá slovenská fotbalová legie o dalšího člena. Po Matúši Hruškovi, Christiánu Bačinském, Filipu Lichém a Michalu Svobodovi je pátým fotbalistou z této země. Mikuš se krátce po podpisu smlouvy na Julisce připojil ke svým krajanům na kondičním soustředění v Písku. „S kluky se upřímně osobně neznám, takže v tomto ohledu to pro mě nehrálo žádnou roli. Každý z nich měl svou fotbalovou cestu trošku jinou než já. Ale když mi přišla nabídka z Dukly, tak jsem ji bez váhání přijal.“
„Fanouškům bych chtěl v první řadě popřát vše nejlepší do nového roku a doufám, že je naše hra na jaře bude bavit, že jim budeme dělat radost a že společně zažijeme úspěšný půlrok,“ vzkazuje na závěr Rajmund Mikuš všem příznivcům Dukly Praha.