Do přípravy nastoupily tři nové tváře, představil byste nám je blíž?

Na základě jednání o doplnění kádru přišli tři noví hráči. První z nich, Michal Hell, který přišel ze Slavie Praha, je perspektivní do obranných řad, může hrát na místě středního obránce nebo i na kraji obrany, což je pro nás v současné době výhodné, takže určitě dostane příležitost v přípravě.
Dalším novým mladým hráčem je Martin Hoffman, který přichází z Viktorie Plzeň. Je to hráč do středu pole, který už v zimní přípravě na Dukle absolvoval turnaj ve Viareggiu společně s juniorkou, kde nás velice zaujal. Je to fotbalovej hráč, svým přístupem nás zaujal a věříme, že se může prosadit. Je to ročník 91., takže je využitelný eventuelně v juniorské soutěži, ale určitě má šanci i v Áčku.
A posledním hráčem je Tomáš Borek, bývalý hráč Bohemians. Je to univerzální hráč, důrazný s velmi dobrou hrou hlavou. Má i ligové zkušenosti, odehrál už přes 100 ligových utkání, vstřelil 7 nebo 8 ligových branek, prošel Příbramí a Bohemkou, ale je to hráč Plzně. Čili tuhle šanci jsme využili a věříme, že dle jeho zkušeností a jeho předností to je hráč, který může naskočit do základní sestavy.

Nad Ivanem Lietavou a Danim Chigou visí ve vzduchu jisté otazníky, jak s nimi počítáte do budoucna a v případě, že by nezůstal ani jeden, budete hledat nějakou náhradu?

Tihle hráči mají určitě svojí kvalitu. Jsou už u nás ozkoušení. Dani byl v posledním půl roce na hostování v Brně, kde vstřelil dvě důležité branky, které Brno postrčily do první ligy. Uvidíme, v jakém rozpoložení bude, ale určitě by bylo složité, si nechávat jak Ivana, tak Daniho v mužstvu, protože oba dva si jsou typologicky dost podobní. Počítáme i s Pepou Markem, který je určitě talentovaný hráč, který tady toho prostoru ještě moc nedostal, a chceme, aby tady dál pokračoval. Čili se rozhodne mezi Ivanem a Danim, kdo z nich zůstane, každopádně o Ivana je teď v poslední době evidentní zájem, čemuž se není co divit, protože u nás dal 11 branek a ještě další připravil, takže patřil k velikým překvapením v první lize a je to hotový hráč. Určitě budeme usilovat o to, aby tady u nás zůstal, a samozřejmě uvidíme, jak se v dalším období situace vyvine. Oba dva, jak Dani, tak Ivan, s námi teď pokračují v přípravě a následující dny teprve ukážou, jak to bude probíhat.

Dnes probíhají zátěžové testy na FTVS, jak jste s jejich průběhem a výsledky spokojení?

Zatím je zde zhruba třetina hráčů, kteří to odběhali. Více méně se jedná o kluky, kteří se oproti minulým testům zlepšili. Určitě to není oblíbená část přípravy u kluků, ale zase musím podotknout, že opravdu ty tréninky, které jsme absolvovali v terénu, potvrdily, že kluci přišli do přípravy připravení a tyhle testy to jen potvrzují, takže celkem jsme spokojení a doufáme, že to takhle bude dál pokračovat.

V pátek se rozlosovala Gambrinus liga. Jaký máte pocit z losu Dukly?
Hlavně jsem rád, že můžeme hrát Gambrinus ligu na Julisce. To je pro mě nejpodstatnější. Jestli začínáme doma nebo venku, to není tolik důležité. Příliš podstatný není ani fakt, jestli máme na úvod lehkého nebo těžkého soupeře. Soutěž je dlouhá, hraje se na 30 kol.

Takže jste nepřemýšlel nad tím, jakého soupeře byste si přál do prvního kola?
Určitě ne. Je potřeba podívat se na celý ten los. Třeba v říjnu a listopadu nás čeká velice těžké období, protože hrajeme jen dvakrát doma.

První čtyři kola hraje Dukla v Praze – třikrát na Julisce, jednou na Žižkově. Může to být výhoda?
To je dvousečné. Záleží na tom, jak ty zápasy zvládneme. Pokud se to nepodaří, pak se dostaneme pod psychický tlak. Ale zatím je to všechno jenom na papíře.

Je nějaký soupeř, na kterého se obzvlášť těšíte?
Neřekl bych. Těšíme se na celou první ligu, na všechny zápasy. Chceme v nich předvádět dobrý fotbal a prosadit se naším způsobem hry proti kvalitnějším soupeřům, než jsou ti, se kterými jsme se dosud setkávali.

Otázky fanoušků nejsou kráceny ani jinak redakčně upravovány.

Jak jste spokojen s pomalu končící sezonou? A neříkejte, že nejste.
Jsem nadmíru spokojen. Když jsme před třemi lety vstupovali do klubu, dali jsme si nějaké cíle. A postup je třešničkou na dortu. Chtěl bych poděkovat řadě lidí, která tu udělala obrovský kus práce. Ať už jsou to fanoušci, partneři, hráči, trenéři, realizační týmy, moji kolegové,… Bez nich by se postup nepodařil. Jedná se o historický úspěch, i když to označení nemám rád. Ale jestliže se něco podaří po 17 letech, tak to má tak trošku nádech historie. Teď je před námi nová výzva.

Také vás po zápase s Kladnem hodili hráči do vířivky?
Vzhledem k tomu, že ve fotbale pracuji už dlouho, tak vím, že hráči během oslav jednají tímto způsobem. Když jsem byl po zápase na hřišti a hráči za mnou několikrát přišli, abych šel do kabiny, hned jsem věděl, o co se jedná a raději jsem tam nechodil. Hráčům jsem poděkoval a ještě bude celá řada příležitostí, abych to udělal znovu. Ale jsem rád, že mě vířivka minula.

Jak jste si užil postupové oslavy?
O mně se ví, že se s alkoholem moc nekamarádím. Ale už jsem kolegům říkal, že to pro mě je jeden z největších úspěchů, jaký jsem ve fotbale zažil. Přitom si asi pořád ještě neuvědomuji, jak je velký. Doufám, že to oslavím s hráči, fanoušky i s pozvanými hosty při zápase proti Zlínu.

Zkuste najít tři hlavní pilíře, na kterých byl postup postaven.
V první řadě velmi dobře zvolená strategie, co se týče sportovní i ekonomické stability. Druhým pilířem je trpělivost. Nepanikařili jsme. Po prvním roce, kdy jsme do klubu přišli a obsadili páté místo, jsme v druhém roce chvílemi atakovali postupové příčky. Ale my jsme věděli, že je ještě brzy a nejsme na první ligu připravení. Budovali jsme mládež, pro kterou jsme tehdy ještě neměli vhodné hrací plochy. Takže nyní panuje absolutní spokojenost s tím, jak jsme to nastavili. Třetí pilíř může vyznít jako klišé, ale je pravda, že se v řadě případů sešlo velké štěstí. Když jsme zaváhali my, tak zaváhali i konkurenti. Ale na druhou stranu bodový odstup svědčí o tom, že naše výsledky byly nejkompaktnější a postup jsme si zasloužili.

Teď už přejděme k dalšímu ročníku. Před vedením klubu je hodně práce. Vezměme to postupně: jaká je situace kolem stadionu?
Nic se nepřeji víc, než aby Dukla zůstala na Julisce. Patříme sem, chceme tu hrát. Svazová pravidla však hovoří jasně. Nechci jakkoliv předbíhat, ale pevně věřím, že se nám podaří splnit všechny požadavky a první ligu tu budeme hrát. Pokud by tomu tak nebylo, museli bychom hledat náhradní řešení. Ale za sebe si to nepřipouštím a s kolegy místo slavení intenzivně pracujeme na tom, aby Dukla dál hrála na Julisce.

Zřejmě bude potřeba zvýšit také rozpočet. Jak vysoký bude ten prvoligový?
Rozpočet navýšíme o 10 až 15 procent, takže se budeme pohybovat kolem 30 milionů korun.

Už je možné říct, jak moc se promění hráčský kádr?
To není otázka, na kterou bych měl odpovídat přímo já. Ale na Dukle pracujeme týmově, takže jsem součástí také debat na toto téma. Víme, že úspěch vykopali hráči, kteří si podle nás zaslouží dostat šanci v první lize. Ale samozřejmě si také uvědomujeme, že první liga je jiná káva, takže máme v plánu tým posílit na dvou až třech postech. Už máme v hledáčku nějaké hráče a snad je také brzy představíme.

Jakou úlohu by chtěla hrát Dukla v první lize? Může pro ni být vzorem Hradec Králové, který jako nováček vybojoval skvělé osmé místo?
Hradec pro nás může být určitým vzorem v tom smyslu, že jako nováček hraje svou hru a je svým způsobem odlišný od jiných mužstev v první lize. Ale naše ambice nechci tipovat, nechci říkat, že se chceme zachránit, nechci říkat, že chceme hrát v horních patrech tabulky. Chceme hrát pohledný fotbal a samozřejmě přilákat na Julisku fanoušky. To je ten nejpalčivější problém, který nás trápí. Chystáme pro ně nějaké akce. Také uvidíme, který hrací den si vybereme. Věřím, že několik pražských derby a další atraktivní zápasy mohou na Duklu přilákat spoustu diváků. Určitě se na tu šanci všichni těšíme. A já doufám, že pokud budeme i nadále pracovat systematicky, bez tlaku a s pokorou, tak bychom mohli hrát v první lize hrát důstojnou roli.

Mohou se tedy fanoušci těšit, že i v nejvyšší soutěži bude Dukla předvádět pěkný kombinační a útočný fotbal?
K odpovědi je kompetentní sportovní vedení našeho klubu, ale určitě nebudeme uhýbat z cesty, kterou jsme nastavili. Snažíme se, aby podobným stylem, jakým hraje A mužstvo, hrály i týmy pod ním. Budeme se snažit o pohledný fotbal, který nás zdobil už v tomto soutěžním ročníku.

A co říci závěrem?
Ještě jednou bych chtěl poděkovat svým kolegům, všem zaměstnancům klubu, partnerům, hráčům, trenérům, jejich realizačním týmům a našim fanouškům. Všem patří obrovský dík, protože bez nich by se to nepovedlo. Postup je pro nás všechny úspěchem i velkou výzvou.

Jak jsi spokojen se svým prvním půlrokem na Julisce?
Trochu mě mrzí, že jsem promarodil půlku zimní přípravy. Od toho se odvíjelo celé jaro. Když jsem pak nastoupil, byly to takové výkony střídavě oblačno. Sám se sebou spokojený nejsem a doufám, že ten další půlrok bude lepší.

Nevylepšil ti náladu ani tvůj první gól ve druhé lize za Duklu, který jsi vstřelil v pátek Sezimovu Ústí?
Za ten gól jsem samozřejmě rád. Ale čekal jsem, že ho dám dřív. Prostě se nedařilo. Snad mi tahle trefa pomůže do dalších zápasů.

Jak sis užil postupové oslavy?
Všichni jsme si je užili, bylo to super. Jsem docela rád, že už to mám za sebou, protože to bylo náročné (směje se).

Dukla už si zajistila celkové první místo. Jak těžko se hledá motivace na zbývající zápasy?
Pro mě to určitě těžké není. Jak jsem už říkal: sám se sebou moc spokojený nejsem. Každý zápas se snažím hrát lépe a lépe. Bojuji také o místo v sestavě, takže s motivací opravdu nemám problém.

V sobotu přijede Zlín. To je velmi silný soupeř, že?
Určitě! Mají spoustu hráčů s ligovými zkušenostmi.V tabulce na tom sice nejsou moc dobře (9. místo, pozn.), ale podle mě mají jeden z nejkvalitnější týmů v soutěži.