Úvodní zápas děvčata odehrála až nezvykle koncentrovaně a zaslouženě přehrála výborný tým kluků z Pardubic, který bral ve finiši stříbro. Po dvou výhrách nás čekalo pomyslné finále s týmem z Ostré, který zatím také hrál výborně, a my věděli, že jsme s touhle partou šikovných kluků na podzim už jednou prohráli. Já i rodiče ale sledujeme dosud nejlepší hru našich děvčat. Skvělé napadání, důraz, nápaditá hra s míčem, korunovaná několika pěknými technickými kousky, znamená nečekaně snadnou výhru 5:1. Soupeř, který se snažil hrát opravdu hezký fotbal, byl tak vykolejen, že skončil nakonec až bronzový. Po tomhle krásném zápase plném gólů přichází nečekaná komplikace. Proti nám stojí soupeř z Milovic. Hned v úvodu končí jeden z jejich odkopů přes půl hřiště v naší obří prázdné brance a my konečně také poznáváme pocit prohrávajícího. Holky se rvou seč můžou, moc a moc chtějí uspět, ale v závěru jsou již úplně vyčerpané a zklamané, chtěly hrát pěkný kombinační fotbal, ale kluci byli rychlejší a dravější, navíc neustálým odkopáváním míče do autu nám ukrajovali drahocenný čas časomíry. Milovičtí s obrovskou obětavostí nakonec uhájili výhru 1:0 a jejich radost byla tak velká, jak bylo velké naše zklamání.
Ke zlatu tedy zbývá zvítězit v posledním zápase. To se s velkým přehledem a bez nervů podaří a baletky z pražské Dukly mohou zaslouženě slavit. Pohár pro vítěze, zlaté medaile, pocit štěstí ve tváři našich děvčat a hala plná kluků, kteří už vědí, že holky to s tím „chlapským“ fotbalem myslí vážně. Nejlepším útočníkem turnaje se stala duklačka Ema „Ečko“ Stanislavová a my ostatní věděli, že ten pohár tentokrát měl patřit také Nikol, Emě, Aničce, Silvě a i malé Anetce.
Všem hráčkám a rodičům děkujeme a s Honzou budeme v novém, fotbalem nabitém, roce nadále pokračovat herně hravým směrem, abychom tento výkon mohli znovu brzy zopakovat – fotbal nás baví !!!
Radek Štrob a Jan Zima