PORTRÉTY Z JULISKYMario Holek
    FANSHOP

BIDJE MANZIA

narozen 24. září 1994, útočník

Bidje (uváděný též jako Budge) se narodil v Zaire, v dnešní Demokratické republice Kongo, v jeho hlavním městě Kinshase. Jedná se o třetí největší město Afriky s téměř deseti milióny obyvatel, ležící na břehu druhé největší řeky na světě Kongo. Vyrůstal v domku se třemi pokoji, ve kterých žilo osm lidí. Rodiče a šest dětí. Tři holky a tři kluci. Babby, Ivette, Bibiche, Freddy, Christelle a Bidje. I když byl ten nejmladší, pomáhal jako ostatní. Navíc musel všechny sourozence poslouchat, takže to neměl lehké. Všichni na něj křičeli. Výchovu měl přísnou, rodiče si dokonce nepřáli, aby hrál fotbal, ale studoval. Táta šéfoval společnosti zabývající se dopravou, máma pracovala jako jeho sekretářka. Bidje jí často pomáhal v kuchyni, vaření ho dodnes baví a má ho rád. Vzpomíná si, že když byl malý, měli na zahradě jabloně a mangovníky. 

Maminka byla vždycky hodná, zato táta uměl být drsný, respektoval pouze nejstaršího syna, ostatní děti se ho bály. Křik často nestačil, na řadu přišel výprask. Například když Bidje nešel na zkoušky do školy, protože měl ve stejnou dobu zápas. Když mu bylo dvanáct, táta, který byl nemocný, zemřel. Bidje nic netušil. Pamatuje si, jak plakal, když se mu sestra snažila vysvětlit, že už táta není. Na pohřbu nebyl a ani neví, kde má táta hrob. Roli otce přebral nejstarší bratr a je jím Bidjemu dodnes. Bere ho jako otce. Nicméně ve výchově byl stejně rázný jako táta, jen se s ním dalo více komunikovat. Díky fotbalu zanedbával školu a od bratra to schytal ještě v šestnácti letech. Rok na to ho přizvali do národního týmu a to už bratr i máma na něj byli pyšní. Nicméně studia dokončil, je ošetřovatel-zdravotník, jedná se o školu podobnou naší střední zdravotní škole. 

Fotbal začal hrát s partou kluků na ulici, stali se základem budoucího klubu Shark XI Kinshasa, ve kterém hrál až do svého odchodu do Tuniska v roce 2013, kdy ho angažoval známý klub Etoile Sportive du Sahel. Reprezentoval Kongo v týmu do dvaceti let, v A mužstvu debutoval v roce 2012 přátelským utkáním v Maroku. O rok později se kvalifikoval na Africký pohár v Jihoafrické republice. Vlastně to byla už jeho druhá účast na Africkém poháru, protože se na něj probojovali i s mládežnickou reprezentací. Od patnácti let měl svého manažera a cestoval po Africe, byl zvyklý žít mimo domov. Nicméně přesídlit do Evropy byl krok do neznáma. Prahu vůbec neznal, byla to jeho první cesta mimo africký kontinent. Představoval si to snazší. Po dvaceti hodinové cestě letadlem, s přestupy a čekáním, ho na Ruzyni přivítal mráz a sníh. Sněžilo i při jeho prvním tréninku, byl to šok. Dodnes nerad hraje na sněhu. Ve svých devatenácti letech se stal v roce 2014 hráčem Dukly. Nezkušený, daleko od rodiny, uměl pouze francouzsky, takže vůbec nemluvil. Dnes už se domluví anglicky a docela rozumí i česky. Poprvé se v české lize představil v létě 2014 v zápase proti Viktorii Plzeň. Zásadně na sebe upozornil v juniorské lize, po svém hattricku proti Varnsdorfu byl vyhlášen Hráčem kola. Na podzim 2015 odešel na část ligové sezóny do druholigového Baníku Sokolov. Byl zklamaný, nečekal, že půjde na hostování. Nicméně za podzim nastřílel v Sokolově sedm gólů, i v této soutěži dal Varnsdorfu hattrick, další branky přidal i v zimní přípravě Dukly a tak hned v prvním zápase jarní části sezóny se na hřiště Julisky zase vrátil.

Když má problémy, volá mámě. V zimě byl u porodu dcery Stelly, která se mu narodila v Česku. Být tátou pro něj není lehké a už vůbec ne partnerem. Ačkoliv byl vychován v křesťanské víře. Na krku nosí křížek a modlí se každý den. Nejraději střílí góly a má rychlost afrických gepardů. Potkal je v Africe v přírodě, stejně jako slony, žirafy, krokodýly… Nejraději má ale naše kočičky domácí. Dostal přezdívku Bidjarolinho podle Ronaldhino, nechal si ji vytetovat na ruku. Když byl mladý, říkali mu, že hraje jako on. A i když ví, že tak nehraje, má ho rád. Když nezasáhl do druhého ligovému zápasu jara, nastoupil v juniorském týmu proti Liberci. Vyhráli 5:1, čtyři góly dal, na jeden nahrál. Stal se opět Hráčem kola a předvedl, jak výrazně převyšuje tuto soutěž. Útočník zakončovatel, dynamický, pohybující se na ofsajdové lajně, nepříjemný pro obránce. Z nelehkých situací se umí dostat do šance, u odražených míčů bývá první. Dukla v něm má příslib hráče s instinktem "zabijáka".

únor 2016

V lednu 2017 přestoupil do Sigmy Olomouc.

Fotogalerie

             

Zpět na výpis galerie hráčů
 


Fotogalerie


Partneři klubu

carbounion.czadidas.cztop4football.czfides.cz
carbounion2sportprogres.cznh-hotelsHET