Tomáš s fotbalem začínal na vesnici ve Velkém Týnci nedaleko Olomouce, kde vyrůstal. Pak si ho v žákovské kategorii vyhlédli na McDonald´s Cup trenéři z Olomouce, kam později přestoupil. Postupně procházel všemi ročníky až po „A“ mužstvo a v roce 2012 přešel do Sparty, kde působil až do teď.
Jak vznikla myšlenka přijít na Duklu na půlroční hostování?
Vznikla v průběhu podzimu, tím jak se celá sezona vyvíjela. Tolik jsem nenastupoval a vzhledem k blížícímu se EURU cítím sám, že bych potřeboval víc hrát. Dukla o mě projevila zájem, a tak nějak se to urodilo. Jsem rád, že se to podařilo.
Je něco, co tě v Dukle překvapilo?
Asi že jsem dostal tréninkovou sadu k sobě a musím si s ní sám nakládat. (smích). Ale já jsem na to zvyklý už z Olomouce, tam to bylo podobné. Takže nepřekvapilo mě tu v zásadě nic, vyhovuje mi to tady.
Jaký máš cíl pro nadcházející půlsezónu?
Byl bych rád, kdybych se probojoval do základní sestavy, odehrál určitý počet zápasů a pomohl Dukle k nejlepším výsledkům. A co se týče reprezentace, chtěl bych se probojovat do té finální sestavy na EURO a tam uspět.
Jaký cíl či sen máš jako fotbalista?
Asi jako každý bych to chtěl zkusit v zahraničí. Úplně největší sen je hrát za Real Madrid. Chtěl bych se dostat do zahraničí, a zda to bude německá liga, která mi je hodně sympatická, anglická nebo holandská je jedno. Chci zkusit, jak to funguje venku, jaký tam je fotbal, jestli je opravdu rychlejší a tak.
S reprezentačním výběrem do 19 let si vybojoval stříbro, jak to vidíš teď s jednadvacítkou?
Myslím si, že náš cíl je dostat se ze skupiny, protože jsme dostali dost těžké soupeře, například Německo. Takže nejdůležitější krok je dostat se ze skupiny a pak vybojovat olympiádu což znamená dostat se do čtvrtého místa na turnaji. Uvidíme. Dostat se ze skupiny a pak už to třeba půjde samo.
Zítra odjíždíte na Kypr, byl jsi tam už někdy?
Na Kypru jsem ještě nebyl, bude to taková premiéra. Kluci ale říkali, že je to tam hezký, tak věřím, že to tak bude.
Ty už máš za sebou soustředění se Spartou na Kanárských ostrovech, není ten přechod teplo, zima, teplo, zima přeci jen náročný?
Určitě to není jednoduché, hlavně z toho důvodu, že v teple trénujeme na trávě, tady zase přecházíme na umělku, takže přechody jsou znát, ale zase je to naše práce, jsme na to zvyklí. Samozřejmě by bylo nejlepší pořád trénovat na přírodní trávě v nějakých ideálních podmínkách, ale to v česku nejde. Už se těším do tepla a doufám, že až přijedeme, bude teplo i tady. (smích)