V rámci partnerství s mládežnickou akademií Atletico Sport Club z Bejrútu jsme připravili pro děti (10-18 let) z tohoto klubu fotbalový kemp v Praze, který trval od 6. - 14. srpna 2013. Předposlední den jsme podepsali memorandum o vzájemné spolupráci. V dvojrozhovoru jsme vyzpovídali Petra Studénku, manažera mládeže Dukly a Roberta Paoliho, který je prezidentem mládežnické akademie Atletica, kteří hodnotí uplynulý kemp a vyjadřují se k právě podepsanému memorandu.
Pánové, máme poslední den, tak jak doposud probíhal kemp?
Petr Studénka (PS): Kemp probíhal skvěle. Připravili jsme pestrý a náročný program a věříme, že kluci z obou stran jsou velice spokojeni s jeho průběhem.
Roberto Paoli (RP): Myslím, že tento kemp byl opravdu úspěšný. Naši hráči společně trénovali s hráči mládežnické akademie Dukly. Zjistili, jaká úroveň fotbalu je zde v České republice. Ale nejen hráči. I trenéři si vyzkoušeli, jaké je to trénovat mužstvo z jiné země. Odehráli jsme i několik zápasů, takže hodnocení je jen pozitivní.
Celá delegace byla i na návštěvě Julisky při utkání se Slavií (v rámci Společného fandění). Jak se jim zápas líbil?
PS: Zpětná reakce je určitě pozitivní. A to nejen ze strany našich hostů. Jistě vnímala celá tribuna, že kluci z Bejrútu byli hodně aktivní a vytvářeli skvělou atmosféru, i když to měli těžké skrz slávistický kotel. Mělo to zajímavou kulisu. A myslím, že motivovali k fandění i naše děti. Bylo zajímavé sledovat dva odlišné styly fandění.
RP: Líbila se nám atmosféra Julisky a líbila se nám i hra. Akorát škoda, že Dukla nezvítězila, to byla asi jediná kaňka na celém utkání. Pro naši mládež to byl krásný zážitek, jelikož nikdy nebyly na podobném stadionu ani zápase.
Michal Prokeš, předseda představenstva Dukly a Roberto Paoli po podpisu memoranda
Jak tento projekt fotbalového kempu vůbec vznikl?
PS: Jeden Libanonec žijící v Praze, který má blízko k fotbalu přišel s nápadem tyto dvě země, Českou republiku a Libanon, propojit. A není to pouze o propojení co se týče fotbalu, ale i kultur a národností. V důsledku tohoto partnerství bylo dnes podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci, kde se specifikují různé body např. stáže trenérů, hráčů a také je domluveno, že Ti nejtalentovanější hráči z partnerské akademie se můžou každoročně zapojit do naší juniorky.
RP: Navíc náš klub měl i trenéra z Česka, který se jmenuje Robert Palla. A Libor se zná zase s Petrem Fišarem (trenér U15 Dukly, pozn. redakce). Chtěli jsme založit spolupráci, která bude výhodná pro obě strany. Takže přijeli zástupci naší mládežnické akademie na Duklu. No a dnes jsme podepsali memorandum o vzájemné spolupráce, které se týká možných hráčských stáží, trenérských stáží, takže tato spolupráce může být opravdu výhodná pro oba kluby.
Zmínili jste propojení dvou kultur. O co může obohatit Libanonec Čecha a naopak Čech Libanonce?
PS: Vzácné je pozorovat rozdíly v mentalitě obou národností, myslím, že jenom tento aspekt může obohatit obě strany. Děti a trenéři poznávají naprosto odlišný životní styl, hodnoty, získávají všeobecný rozhled. Navíc pro naše děti, ale i pro trenéry je zajímavý silný dotyk k angličtině.
RP: Co jsme se naučili od Čechů a zejména zde na Dukle, je disciplína. Hráči jsou mnohem více disciplinovaní. Klubová atmosféra je naprosto unikátní. V akademii Dukly jsou samozřejmě výsledky důležité, ale ne primární. Mnohem víc je to o herním stylu a vývoji hráče. Tohle nám v Libanonu trošku chybí. U nás chtějí všechna mužstva vyhrávat rovnou a bez vývoje. Na druhou stranu, naši hráči jsou víc otevřeni, dokáží se kdekoliv adaptovat, mluví minimálně třemi jazyky, oproti tomu Češi si drží větší odstup, možná jsou trošku víc stydliví. Takže si myslím, že propojení těchto dvou kultur je pozitivním faktorem pro obě strany.